Rumovky
25.3.2009 Rumové koule, Trvalý odkaz
RUMOVKY
Co se týče výroby rumových koulí, tak je velice jednoduchá a nenákladná. Přípravu bez problémů zvládnete rovnou u vody. Připravíte si sklenici do které naskládáte libovolné bojlie a zalijete povrch rumem ( Hlavně používejte kvalitní značku, ať není rybám a potom i vám zle ). Rum který vám zbyde v láhvi budete muset zkonzumovat vy. Takto upravené koule opravdu z velkou oblibou kapříci přijímají. Minimální dobou, po kterou musí bojlíí být namočeno v rumu je 12 hodin.
Petrův Zdar -Karel Stehlík - Kapřířízek
Průměrná známka: 1,77
Kamouflage olova
25.3.2009 Olova trochu jinak, Trvalý odkaz
Prozradím vám výrobu klasických olov, které jsem obarvil práškovou barvou (Konacitem) a následně obalil v suché hlíně.
Co se týče takto kamuflovaných olov, tak vlastně obarvování pomocí klasické práškové barvy bylo popsáno již mnohokrát, ale i přesto ve zkratce popíši :
Odlitá olůvka se musí nahřát na teplotu 160˚C, aby se barva k olovům přilepila a roztavila. Jsou dvě možnosti jak toho docílit. Buď pomocí ruční pistole na plynovou bombičku, nebo mě napadlo si vyrobit takový přípravek do elektrického sporáku. Pomocí pistole olůvka, která držíte v kleštích nahřejete, až začne bělat ( chce to cvik a dostat do oka tu správnou teplotu) a potom ho obalíte v práškové barvě. Je nutností, aby prášková barva byla neustále nakypřená a nebyla stlačená. Dělalo by vám to problémy při obarvování. Pokud mělo olovo tu správnou teplotu, tak se barva na olovu bez problému roztavila.
Teď musíte jednat rychle a ještě vřelé olovo s nevytvrdlou barvou hodit do plechovky ve které máte připravenou drcenou suchou hlínu. Ta se nalepí do barvy a po schladnutí perfektně drží. Nejlepší na obalení je suchý jíl. Tak to je jede způsob na obarvení olov.
Teď vám popíši ten druhý pomocí přípravku v elektrické troubě. Výroba tohoto přípravku není složitá,k je to plech s hrazdou na které na háčky zavěsíte olovo.
Zapnete si elektrickou troubu na 160˚C a necháte ji vyhřát na požadovanou teplotu. Na přípravek pomocí háčků upevníte potřebné množství olov. Přípravek vložíte na 30 minut do trouby a necháte olovo vyhřát na požadovanou teplotu 160˚C. Vyndáte přípravek s vyhřátými olovy a co nejrychleji je vymácháte v práškové barvě. Pokud je budete chtít ještě obalit v hlíně, tak co nejrychleji je oválíte v drcené suché hlíně. Ještě Vám popíši jak dobarvit ty klasická olůvka v troubě, aby vzhled a kvalita barvy byla 100 %.
Přípravek jste vyjmuli z trouby a olova mají požadovanou teplotu. Co nejrychleji je oválíte v práškové barvě a obalené je pověsíte zpět na přípravek. Takto si připravíte všechny olova, které jste měli předehřáté.
Zapnete troubu na 200˚C a necháte ji vyhřát. Vložíte do trouby přípravek s olovy a necháte zhruba 30 minut v troubě. Barva se nádherně rozteče, nebude spálená a olova budou 100%.
Po 30 minutách vyndáte přípravek a olova necháte samovolně zchladnout. Nezachlazujte je, barva by ztratila na tvrdosti a loupala by se.
Tak to je vše, takto máte malou domácí vypalovací pec. Ještě jsem zapomněl napsat, že při vypalování nedovírejte dvířka trouby, aby měli kudy unikat zplodiny a nenahromadily se v troubě. Jistota je jistota, stačí nechat 1 cm. škvíru.
Petrův Zdar - Karel Stehlík - Kapřířízek
Průměrná známka: 2,00
Chlumecký Kráter
24.3.2009 Články od vody, Trvalý odkaz
Nádherná rybařina v chlumeckém kráteru
Na předposlední prázdninový víkend jsme naplánovali výpravu na soukromý revír Chlumec II. vzdáleném cca 6 km od Ústí nad Labem v severních Čechách. Rozloha tohoto revíru je 11ha. Termín našeho odjezdu jsme stanovili na pátek 22.8. ve 14hod. Jedu já a moje dcerka Nikolka a Honza se svou dcerou Kamilkou. Podle informací z internetových stránek tohoto revíru je hloubka vody od 1,5m do 20m. Píší, že daná je voda slušně zarybněna a stáří revíru je 30 let. Zarezervoval jsem nám místa po telefonu.
Krmení a nástrahy použijeme od Václavíka ve velikostech 20 a všechny koule budou na masové bázi. Doufám, že 8kg bude pro nás dva, na těch pár dní stačit. Konečně je tady ten očekávaný pátek. Čekáme na příjezd kamaráda Honzy. Nikolka se nemůže dočkat, je to prý její poslední výprava a další, že bude až o jarních prázdninách. Ten můj malý rybář jde totiž v září do 1. třídy.
Konečně je tady Honza, naložíme nezbytné vybavení a již se řítíme vstříc našemu víkendovému dobrodružství na rybník Chlumec II. Dá se říci, že cesta nám utíká, bez větších problémů projíždíme ucpanou Prahou směr Ústí. Cesta nám trvá asi 2 hod a konečně máme před sebou ceduli soukromý revír Chlumec II. Přijíždíme k chatce, ve které se vydávají povolenky a je zde i občerstvení jak pro rybáře, tak i kolemjdoucí. Na první pohled je vidět a slyšet kladný přístup zdejších správců tohoto revíru. Ještě, že mě napadlo si objednat lovná místa dopředu, protože jinak by jsme si neměli kam sednout.
Sice je pravda, že na náš vkus je zde opravdu velké množství tichých bláznů. Jeví se nám to jako závody, prostě na tuto vodu je opravdu velký tlak rybářů. Kupujeme si povolenky a také si půjčíme pramičku, protože na naše lovné místo musíme veškerou bagáž odvozit. Na nošení by to bylo celkem daleko. Nakládáme dvě lodě plné rybářských nezbytností, převážíme je na naše loviště, kde strávíme těch pár dní našeho lovu na této vodě. Vykládáme věci z lodi. Já si beru na starost postavení našeho tábora. Honza si sedá do lodě a jede prozkoumat pomocí sonaru reliéf a hloubky dna. Po zjištění, že 6m od břehu je 3,5 m a po dalších 3m jste již na 9m hloubky, která potom rychle padá až do 18m, nám nastává dilema, do jaké hloubky umístit naše boje. Škoda, že nikde na stránkách tohoto revíru není nikde zmíněno, že je to zatopený povrchový lom.
Také by mohly být někde vypsané hloubky a lavice. Spousta rybářů, kteří na této vodě budou chytat poprvé se budou snažit lovit na hloubkách do 4m. Je pravda, že také nachytají, ale není to ono. Zdejší voda je křišťálově čistá plná slávkových polí a v noci se kolem břehů procházejí majestátní klepetáči.
Kapříci jsou tady zvyklí přijímat potravu většinou v hloubkách od 10 – 16 m, a to je opravdu nádhera dostat záběr z takové díry. Voda není jednoduchá díky slávkám, které uříznou cokoliv. ……… používat silnější ….. nebo pletenou šňůru, tak v několika případech vám to ulítne i při záseku. Dokonce se nám stalo, že jsme uřízli o dno i olověnku. Jedinou možností jak zabránit kontaktu našeho vlasce se slávkovými poli je na kmenový vlasec připevnit polystyrénový plovák ze štikového splávku. Dírou v plováku prostrčíte vlasec a potom si už klasicky připevníte montáž, kterou používáte. Díky plováku jde vlasec zhruba kolmo nahoru k hladině a po hladině k vám. Vypadá to drasticky, ale je to řešení jak zabránit ztrátám ryb buď přímo při záseku nebo při vlastním zdolávání.
Kapříci zde upřednostňují nástrahy na masové bázi. Samozřejmě, že i na kukuřičku nachytáte, ale koule jim šmakují lépe.
Tak už se vrátím k samotnému lovu na této kouzelné vodě plné ryb a nepředvídatelných překvapení.
Honza umísťuje jednu tyčovku pár metrů od břehu do hloubky 4m, další je H boje do 13 m. Zakrmíme směsí pelet, kukuřice a boilie. Celkem ke každé bojce zhruba rozhážeme kolem 3kg krmení. Rozděláváme stojany a pruty a postupně navážíme montáže k vytyčeným místům. Šponujeme vlasce, pouštíme hlásiče a těšíme se na první jízdu. Musíme postavit náš tábor dřív, než začne pršet. Obloha se zatahuje velkými těžkými mraky. Do půlnoci nám naše hlásiče stále mlčí. Zato z oblohy se s velkou intenzitou na nás valí proudy deště. Asi kolem půl jedné se Honzovi konečně přilepil swinger pod prut a hlásič se rozezvučel souvislým tónem. Po deseti minutách zdolávání mi Honza navádí prvního kapříka do podběráku. Celkem slušný šupík s váhou kolem 8kg. Pár fotek a rybu vracíme zpět do křišťálové vody. Jak jsem svítil baterkou do vody, tak jsem si všimnul, co je v blízkosti břehů klepetáčů. Nahazujeme montáž do stejného místa, Honza pomocí kobry dokrmuje pár kuliček boilie a konečně se nám daří dát spát naše drahé dcerušky.
Teprve teď v jednu ráno si konečně můžeme vychutnat klid a souznění s přírodou. Kolem břehů v pravidelných rozestupech svítí olejové lampy lovících rybářů. Na náš vkus je zde rybářů opravdu hodně. Jsou to takové malé závody. Tím, že jsou místa na lovení tak blízko sebe, tak jedna parta obírá tu druhou o záběry. Ale tak to třeba vidím jenom já. Pomalu usínáme v sedačkách. Záběr ne a ne přijít, za to déšť sílí a kapky padající v pravidelných intervalech na deštník nás ukolébávají . Konečně ve 4 ráno mě ze spánku vytrhává řev mého hlásiče. Přiskakuji k prutu, zasekávám a prut se mi ohýbá do nádherné křivky. Ryba si stále odmotává metry vlasce z navijáku. Konečně se mi daří rybu otočit a v tom tah ustává prut se rovná a já koukám co se stalo. Smotávám zbytek montáže a zjišťuji, že se mi o něco přeřízla olověnka. Tentokrát zvítězil místní horník.
Navazuji novou montáž, pod háčkem se houpe stejná koule s příchutí losos – oliheň a do punčochy ještě na prokrmení přidávám pár půlek boilie a pár pelet. Nahazuji do stejného místa, šponuji vlasec, pouštím hlásič a jdu si sednout a přemýšlet, co jsem udělal špatně. Můžu říct, že teď už je po spánku. Tato příhoda mě zcela probrala. Dávám vodu na ranní kávičku a společně s Honzou čekáme, co se bude dít dál. Konečně ustává déšť, hladinu pokrývá pára a v dáli se sem tam o hladinu pleskne kapří tělo. V mlze jsou vidět siluety rybářů na člunech, kteří zaváží montáže k bojím a je slyšet bubnování krmení o hladinu. V tom mě z tohoto příjemného snění vytrhuje Honzův hlásič. Kapřík si opravdu velkou rychlostí odmotává metry vlasce. Následuje zásek, proutek se mu ohýbá do překrásného oblouku a z cívky stále mizí metry vlasce. Konečně se kapřík umoudřil a nechává se přitáhnout ke břehu. U břehu předvádí ještě pár výpadů, ale tentokrát lovec vítězí. Nádherný šupík, ručička váhy ukázala necelých 11kg, pár fotek na památku a už kapřík plave ve svém mokrém domově.
Během sobotního rána nám přichází nádherné záběry, pravidelně dokrmujeme boiliem a peletami. Co se týče hmotnosti ulovených ryb, tak se většinou pohybují od 7 – 10 kg. V 11 hod. přichází Honzovi záběr na kukuřici, usedá společně s jeho dcerou Kamilou do loďky a jedou šupináče zdolávát z vody. Tato ryba se jeví z těch starších ročníku. Kapřík tahá loďku za sebou. Asi 20min se pokouší Honza rybu odlepit ode dna, v tom náhle olovo vylétá z vody, Honza nešetří slova a docela naštvaný míří ke břehu. V tomto případě byl lovec poražen šupinatým monstrem. Nastražuje novou nástrahu a montáž letí do stejného místa. Potě usedá do sedačky rozdělává si pivko a pokouší se rozdýchat ztrátu ryby Během sobotního dne jsme zdolali nádherné ryby, kolem pěti ryb jsme ztratily díky slávkovým polím.
Probouzíme se do nádherného nedělního rána, plní elánu a očekávání, co nám dnešní den přinese. Dokrmujeme u bojí, nastražujeme čerstvé koule a montáže nahazujeme zpět na vytyčená místa. Usedáme do sedaček a diskutujeme, jak přinutit k záběru starší ročníky. Honza nám k tomu vaří ranní kávičku, aby se nám lépe přemýšlelo. Ale je pravda, že někdy je lepší nespekulovat, vzít první kouli a hodit ji do vody. Ono to přijde samo. Co se týče montáží tak používáme průhledný monofil průměr 31, mušlové zátěže vlastní výroby, kterou kapříci nemají ještě okoukané, s gramáží 80g, návázcový materiál sufix s plastovým potahem a háčky …… . Během naší ranní siesty přichází opravdu razantní záběr. Cífka se točí velkou rychlostí. Honza přiskakuje k prutu, zasekává a proutek se mu ohnul, div se nezlomil. Zhruba po 15min přetahování, kdy měla chvíli navrch ryba a chvíli lovec se daří kapříka podebrat. Nádherně stavěný šupináč vklouzl do sítky podběráku. Váha ukázala 14,5 kg. Pár fotek na památku a kapříka pouštíme zpět do jeho domova. Do oběda nám rybky dávají čas si odpočinout a věnovat se našim ratolestem, pozorovat okolní krajinu a zajít si ke správci revíru na vynikající zvěřinový guláš. Je škoda, že čas na rybách tak rychle utíká, jen do nedělního večera jsme zdolali ještě celkem 10 kapříků do 80cm.
Přes noc nám záběry přicházeli po 1,5 hod, nádherně stavěné ryby plné síly nám připravovaly krásné zážitky při zdolávání při svitu měsíce. Noc jsme prochytali, nedá se říct, že prospali. Sotva se člověk uvelebil ve spacáku, tak se ozval překrásný tón pípáku. Určité to každý z vás zapálených znáte. Jen škoda, že musíme v 6 hod ráno začít balit a díky povinnostem vyrazit k domovu. Můžu říct, říct že tato voda ukrývá opravdu nádherné ryby a připraví každému z vás, který se rozhodne tento revír navštívit, nevšední zážitky. Tímto chci poděkovat správcům za jejich ochotu a to, jak se o tuto vodu starají. Určitě jsme na Chlumci II. nebyli naposledy.
Petrův Zdar -Karel Stehlík - Kapřířízek
PS: jen jedna výtka k této vodě, aby majitelé zvážili počet lovných míst.Jinou závadu při lovu na tomto kráteru jsme nenašli.
Průměrná známka: 2,00
GRUNTY - 2008
23.3.2009 Články od vody, Trvalý odkaz
Grunty – Velká nástraha = velká šance na trofejní rybu
Poslední rybářskou výpravu po soukromých revírech v letošním roce jsme naplánovali na první víkend v říjnu a zvolili jsme revír Grunty u Brna. Velikost tohoto revíru je 7 hektarů.
Členy této výpravy budou Martin, přezdívaný Mafi, který je z Příbrami a Martin řečený Marťas z Ledče nad Sázavou který sebou vezme svého synovce Lukáše. Lukáš je mladá generace, nás, tichých bláznů, kterému se budeme společně snažit předat svoje zkušenosti a znalosti. A samozřejmě má maličkost.
Na této výpravě chci vyzkoušet velké koule průměr 30, s příchutí 3XL a C4 Oktopus od Karla Nikla z Kolína. Takto velký průměr koulí jsem zvolil kvůli eliminování záběrů od menších kaprů, které by asi spousty konzumentů uvítalo, ale méně nás sportovních rybářů potěšilo. Vezmeme s sebou také nějaké pelety průměr 30 s příchutí Halibut, na které se dá na této vodě ulovit jeseter. Partikl nebudeme brat vůbec. O záběry menších ryb se klidně necháme připravit.
Jediné co vezmu místo partiklu budou nakládané kousky jedlých kaštanů s příchutí chobotnice játra. Také vlastní specialita.
Mám s sebou připravené vymyšlené kamufláže olov. Olova jsem obarvil v práškové barvě a následně v suché hlíně, po vhození do vody se pokryje vrstvou hlíny a tím zcela určitě splyne se dnem. Samozřejmě musí být dno, na kterém budete lovit bahnité - jinak by to nemělo žádný význam.
Teď už se vrátím k naší výpravě. Čtrnáct dní uteklo jako voda a byl tady konečně tak dlouho očekávaný den našeho odjezdu za moravskými šupináči. Je šest hodin ráno a já čekám před domem, až přijede Martin a Lukáš z Ledče. Kluci přijíždí včas, všechny mé věci nakládáme do auta a podle mě se do přeplněného Fordu už nedá nic nacpat. Usedáme do auta a vyrážíme vstříc rybářskému dobrodružství.
Jedeme směr Žďár nad Sázavou, kde má Martin chatu a potřebuje si s sebou prý vzít ještě nějaké nezbytné věci na naši výpravu. V duchu si říkám, že nemá šanci do auta cokoli nacpat. Naštěstí je to jen hlásič a sada kuchyňského nádobí.
Konečně se řítíme po naší překrásně rovné dálnici směr Brno. Zhruba po hodinovém stání v koloně sjíždíme z dálnice směr Brno – Slatina. Projíždíme Ponětovicemi a odbočujeme na polní cestu. Asi po půl km přejíždíme koleje a konečně v dáli vidíme hráz rybníka a chatku, ve které je občerstvení, a kde se vydávají povolenky. U chaty zjišťujeme, že paní, která vydává povolenky odjela, ale za chvíli se vrátí. To nám zas tak moc nevadí, alespoň máme chvíli času se projít po hrázi a zeptat se dalších rybářů, jak jdou ryby.
Ze slov, které jsme slyšeli od více part, které jsou tady již delší dobu, vyznělo, že záběry ryb jsou opravdu slabé a přicházejí buď od menších kaprů, nebo že sem tam zabere jeseter. I přesto zjištění, že ryby nejdou, se naše nadšení a touha pokořit tento revír nijak nezměnila. Asi po 10 minutách čekání dorazí další účastník naší výpravy, Mafi. Jeho první slova nejsou pozdrav, ale otázka „ už máte nahozíno ! ???
Po chvíli přijíždí i paní, která má na starost vydávání povolenek. Vše je konečně vyřízeno a teprve teď v 10:30 dorážíme na naše místa číslo 9 a 10. Konečně začíná naše výprava na této vodě.
Rozděláváme si naše stojany, připravujeme montáže a vyndáváme z auta smrtící koule od Nikla ve 30-tkových průměrech. Když kapr, tak na pořádnou kouli. Konec srandy, teď přijíždí na lodi Lukáš, který ji půjčil od správce. Montáže budeme zavážet od 3 – 15 metrů od protějšího břehu.
Mafi se usadil na místě číslo 9 a má vše nejrychleji připravené. Nakládá do lodě tyčovku a krmení a jede ji umístit 15 m od protějšího břehu. Na jeden prut nastražuje 30-tku Halibuta a na další koule 3XL a C4 Oktopus. Máte vidět, jakou rychlostí naváží své montáže, přikrmí trošku pelet a boilie, žádné velké krmné kampaně. Šponuje vlasce, pouští hlásiče a již se noří do svého kastlíku piva. Otevírá si první orosené, sedí v sedačce, popíjí a sní o tom, co mu na této výpravě zabere. I já a Marťas postupně navážíme naše montáže k protějšímu břehu, šponujeme vlasce, pouštíme hlásiče a v duchu se každý těšíme na první pořádnou jízdu. Na dva pruty jsme nastražili pod háček koule 3 XL , na další dva C 4 Oktopus a Lukášovy na dva poslední Halibutí peletu. Strašně rád by si ulovil pěkného jesetera.
Nanosili jsme si veškeré věci do karavanu, který patří k místu č.10 . Prostorný karavan skýtá parádní útočiště i při špatném počasí. A to se nám hodilo. Obloha byla zatažená, pršelo a foukal docela nepříjemný vítr. Během pátečního odpoledne se nic nedělo, neměly jsme jediné popotažení. Lenošili jsme v karavanu, popíjeli jsme kávu a grog a čekali až se nám rozezvučí nějaký příposlech. Konečně v 17 od se rozkřičel Martinův pípák. Marťasovy trvalo zhruba 2 min než se obul a jako střela vypálil z karavanu, div si nezlomil nohu. Celou dobu než Marťan uchopil prut a razantně zasekl, pípák ječel a swinger byl přilepen pod prutem. Drží prut v rukou, ten je prohnutý jako luk, z cívky se mu odvíjí vlasec i přes utaženou brzdu. Vůbec mu nevadí, že prší jako hrom. Je šťastný, že na konci vlasce má rybího protivníka.
Po necelých deseti minutách nelítostného souboje mu podebírám šupíka. Váha nám ukázala 11,5 kg a naměřili jsme 83 cm. Pár fotek na památku a ryba bez újmy odplouvá zpět do hlubin. Tak první ryba by byla.
Navážíme montáž zpět do stejného místa. Vařím nám kávičku a čekáme co se bude dít dál. Do večera máme 4 záběry, všechny chodí do padáku a my nejsme je schopni proměnit. Ani sousední rybáři nemají záběry a kromě vytažených pár cejnů jsou také bez záběru. Mafi se rozhodl, že když mu neberou ryby, přes den počká si ne ně přes noc . a to tím způsobem, že si dlouhé chvíle mezi záběry zpříjemní vyluxováním svého kastlíku píva a v případě ranních mrazíků doplněním tekutin, pocházejících z nejmenováného města z jižních čech. Takto vydržel čekat na záběr do čtyř hodin ráno. Nebyl sám, kdo si takto krátil chvilky i rybáři od vedlejších part toho měli víc vypito, než nachytáno. Do sobotního rána nám ani Mafimu nic nezabralo, naštěstí aspoň přestalo pršet a obloha se vyčasila. Převozili jsme montáže a nastražili čerstvé nástrahy. Uvařili jsme si na snídani kávičku, k tomu Marťas vytáhl domácí bábovku. Lukáš ani nestačil dokousat bábovku – přilepil se mu swinger pod prut, rozezvučel se mu hlásič – spěchá ještě s plnou pusou k prutům. Následuje zásek, prut se mu ohýbá, cívka točí a mlaďas si zdolává svou rybu. Po pár minutách přetahování mi navádí rybu nad podběrák. Pár fotek na památku a 8kg šupík je zpět ve svém domově.
Lukáš si sám naváží montáž na stejné místo, ale nejen sobě, v rámci našeho rybářského školení dostává instrulce o reliéfu dna a hloubce , a tím pádem je dokonale proškolen pro zavážení montáží pro celý následující lovný den. na základě našeho proškolení rozhazuje na našich lovných místech na provnadění pár kuliček boilie a pár pelet. Přijíždí s loďkou ke břehu a jde si v klidu dojíst snídani. V devět hod. konečně vstal Mafi. Vypadal jak pomačkaná košile, to se ani nedivím, po tom včerejším očekávání vytouženého záběru od jesetera. Nabídl jsem se mu, že mu uvařím jeho noční nápoj . Odmítl ho, prý jestli mu raději neuvaříme kávu.
Do oběda jsme zdolali pět menších kapříku s váhou do 9 kg, dvě větší ryby nám spadly. I když Lukáš pravidelně převážel, precizně pokládal montáže na dno a přesně přikrmoval, tak se záběry to nebyla žádná sláva.
Parta, co byla vedle nás lapala dorostence na kukuřičku, je pravda, že měli každou chvíli nějaký záběr, ale my jsme kvůli těmto ročníkům nepřijeli. Odpoledne uteklo jak voda v řece a ani jediný záběr. Až v 17:15 Mafimu pískl pravý hlásič, tři minuty bylo ticho a z ničeho nic se mu přilepil swinger pod prut a hlásič se mi rozezvučel souvislým tónem. Nejrychleji z nás zareagoval benjamínek naší výpravy Lukáš. Zásek seděl a najednou v dáli vyskočilo tmavé dlouhé tělo. Lukáš předal prut Mafimu a on si konečně po pěti letech, kdy má políčeno na jesetera, jednoho zdolává na svém prutě. Po 5 min. mu podebírám nádherného jesetera sibiřského. Mafi je šťastný, že se mu konečně podařilo zdolat takového pašáka. Naměřili jsme 105 cm, pár fotek na památku a ruský bohatýr mizí v hlubinách. Nastražuje nového Halibuta a montáž zaváží na stejné místo k protějšímu břehu. Přihazuje kolem montáže pár pelet na provnadění.
Do večera se nic neděje, tak si jdeme ve 21 hod. lehnout. Doufáme, že nám přijde nějaký záběr nad ránem. Ve 23:15 mě ze spánku vytrhává řev mého příposlechu. Soukám se ze zahřátého spacáku, nazouvám pantofle a jen tak v tričku a teplákách a hlavně naboso vybíhám z karavanu. Beru prut do rukou, domotávám padák a přisekávám. Prut se mi prohnul, ale skoro žádný odpor. Rybu přitahuji ke břehu jako kdyby mi zabral nějaký cejn. Až 4m od břehu se konečně z cejna stává větší ryba. V tom vybíhá z karavanu Martin a ptá se, jestli chci rybu podebrat. Po 10 min. zápolení, při svitu čelovky, navádím rybu do podběráku. Ručička váhy ukázala něco málo přes 14 kg. Pořizuji pár nočních fotek na památku, kapříka pouštíme zpět. Nastražuji novou kouli a tentokrát nebudu zavážet, montáž jen odhodím. Šponuji vlasec a již se těším, jak opět zalezu do vyhřátého spacáku. Přes noc nám již nic nezabralo, kolem šesté jsme převozili montáže.
Usadili se do sedaček a čekali co se bude dít. Nádherné nedělní ráno. Sluníčko se prodíralo korunami stromů, které mají nádherné podzimní barvy. Z vody stoupal opar a v dáli u protějšího břehu se šplouchali kapříci. Je škoda, že další, tak pěkné ráno tady neuvidíme, protože kolem 14 hod. budeme muset odjet domů.
Pár minut před sedmou se Mafimu přilepil opravdu razantní silou swinger k prutu. Pípák se rozječel souvislým tonem. Mafi, ještě ospalý, se dere ze svého bivaku. Zasekává rybu v jízdě. Prut se mu ohýbá do maximálního oblouku. Z cívky mizí metry vlasce a tah ryby nepřestává. Pomalu, ale jistě se Mafimu rozklepala kolena a adrenalin začal dělat své. Mafík už tušil, že má na prutu svou životní rybu. Kapřík i lovec se spolu prali statečně, asi po 20min kapřík polevil a dal šanci lovci jej zdolat. Podebral jsem Mafimu nádherného lysce v absolutní kondici. Pokládám rybu na podložku, a až teprve teď mu došlo, co mu zabralo. Udělal jsem těm dvou pár společných fotek a krásku, které dál Mafi velkou pusu a poděkoval jí, pouští zpět do mokrého domova. Málem jsem zapomněl ručičku váhy, krásných 20,5 kg. Nastražuji novou 30-tku kouli s příchutí C4 Oktopus a Lukáš mu naváží montáž do stejného místa jak měl vyvezeno předtím . Do okolí na prokrmení přihazuje zhruba 10 půlek boilie.
Během dvou hodin Lukáš vytáhl na kousky vyvázaného jedlého kaštanu s příchutí Chobotnice – Játra pět ryb do 9kg. A mé a Martinovy hlásiče stále mlčí. Naděje umírá poslední.
Začínáme pomalu balit naše věci a ukládat je zpět do aut. Nastala nám ta nejhorší etapa naší krátké výpravy, balení a příprava na odjezd. V zápalu balení přichází Mafimu v 10:30 nádherný záběr, pípák kvílí a z cívky se velkou rychlostí odmotává vlasec. Nejrychleji zareagoval Lukáš. Přiskakuje k prutu, zasekává a tah ryby mu málem katapultoval prut z rukou. Naštěstí jsme včas zakročili a vše dobře dopadlo. Mafi si vzal od Lukáše svůj prut a zápasí opět s těžším kaprem. Po 15min. přetahování mu podebírám překrásného šupináče. Ukládáme ho do vážícího saku a po odečtení váhy saku nám ručička ukázala 19,6 kg. Mafi a Lukáš nevěří svým očím, co se jim podařilo společnými silami zdolat. Nafotil jsem jim památeční fotky a šupinku pouštíme zpět do mokrého domova. Opět - kapřík zabral na 30-tku
kouli C4 Oktopus. Do našeho odjezdu se nám daří ulovit ještě dva menší kapříky na kousky jedlého kaštanu. Ve 14 hod balíme pruty a stojany ukládáme do aut, a tím pro nás víkendová výprava končí. Jsem rád, že jsem nedal na řeči, že mají na této vodě dorasované ryby. Opak je pravdou a o tom Vás přesvědčí fotky ryb. Nádherné ryby plné síly, které připravili každému z nás nezapomenutelné zážitky. Příští rok se sem určitě vrátíme zase, potrápíme i další druhy ryb, které se na této vodě vyskytují.
Od rybářů jsme slyšeli, že voda skrývá opravdu velké množství trofejních ryb. Jak kaprů, jejichž váha bude nad hranicí 30 kg, tak i sumci, kteří jsou tu opravdu pořádní a ve velkém množství.
PS: tento revír jistojistě oplývá velkým potencionálem ryb, ale dle našeho zjištění mu chybí více míst, na která i Císařpán chodil pěšky .
Petrův Zdar, Karel Stehlík - Kapřířízek
Průměrná známka: 1,50
Pískovna Toušeň
20.3.2009 Články od vody, Trvalý odkaz
Návrat na Pískovnu Toušeň
Další výpravu na tento revír jsme začali společně plánovat již na podzim s kamarádem Honzou, když jsme odjížděli v září z Toušně. Každý z vás, zapálených rybářů, moc dobře ví, že pokud se vám někde zalíbí, zústane něco v srdíčku. Budete se chtít zase vrátit na stejné místo a rozdat si to s ještě větším rybím protivníkem, který vám doposud nezabral.
Tak to bylo i s námi. Pokud rybář loví srdíčkem, tak rybaření je jeho láska na celý život a můžu vám říct, že já to tak cítím. Pro mě se stala rybařina celoživotní vášní, a pokud mi moje rodina daruje nějaký volný čas, tak ho samozřejmě trávím na rybách.
Podzim utekl jako voda, byl tady prosinec. Právě mi volal kamarád Honza, ať zavolám správci Toušně a zarezervuji nám místa na jarní výpravu. Co se týče mist, které budu chtít objednat na jaro, tak mám jasno. Budou to místa na platu 1 – 4.
Co se týče místa číslo jedna, tak směřuje do laguny, kde hloubka vody nepřesahuje 1,5 m. Doufám, že na jaře bude tato mělká voda o nějaký ten stupeň teplejší a kapři sem budou najíždět vyhřívat sedo teplejší vody.
Místa 2, 3, 4 jsou situovaná na hlubší vodu, hloubka se zde pohybuje od 6 do 8 m, dno je tak jedna souvislá deska. Jediná zajímavá lavice je na místě 3, nachází se 30 m od břehu je dlouhá 15m a široká 3m. Na lavici bez problémů dohodí každý.
Výpravu jsem naplánoval od 21.4. – 26.4. 2008. Zatím jsme na tuto výpravu byly tři - já, Honza a kamarád Standa, který bude benjamínek této výpravy. Doposud byl pouze zvyklý lovit na klasické nástrahy pomocí krmítka. Doufám, že se mu lov na boilie zalíbí , nebudu mu nic nutit, ať se rozhodne sám, jaký způsob lovu a nástrahy zvolí.
Další členy této výpravy jsem oslovil na netu. Je zima a člověk si volné chvíle krátí na stránkách Mrku. Pepino je rybářský ďábel z Velkých Hamrů, na Mrku ho najdete pod nikem Jitrnice. Dalším členem naší výpravy se stal Martin, který je z Přibrami. A tento rybářský pacient je na Mrku pod nikem Mafi. Jsem zvědavý, jak tahle sestava bude společně spolupracovat.
Co se týče nástrah a návnad, ty jsem si vzal na strarost já. Boilie zvolím koule od p. Václavíka, průměr 16 a 20 Losos – Sardinka a Mrtvola .Oba dva druhy jsou mrazenky.
Dalšího výrobce jsem zvolil p. Kučeru. Od něj jsem objednal koule průměr 20 Oliheň – Oliheň, Oliheň – Javor, Ultra Red Fisch Ananas NBA.
Další výrobce - CCMORE, velikost průměr 20, příchuť odisea. Také jsem chtěl vyzkoušet vychválené koule od polské firmy Ader carp. Koupil jsem si je v Brně na veletrhu rybaření. Dvě kg hotovek a 4 krabičky plovoucích.
Do PVA punčoch jsem koupil anglické minipeletky od firmy Golden Carp s Kutné Hory.. Příchutě jsem zvolil Patentka, GLM, CSL, Belachan, Halibut. Těchto peletek jsem koupil od každého druhu 2kg. Vše jsem smíchal dohoromady. Věřím že takto vytvořím neodolatelnou zbraň pro přilákání šupinatých kamarádů. Tuto směs peletek budu plnit do punčoch společně s boiliem, na které budeme lovit. Do punčochy postačí přidat 5kuliček boilie, dosypat peletkama a upevnit k háčku s vyvázaným boiliem.
Takto připravený komplet již můžete vyvézt kaprům přímo do kuchyně. Jedna punčocha stačí, aby upoutala zájem kapra. Nic jiného kolem montáže již nerozhazuji, máme to tak vyzkoušené. Většinou takto předloženou nástrahu pozře větší kapřík. Pokud do okolí nástrahy rozhodíte víc koulí nebo partiklu, začnou vám brát menší kusy, které jezdí v hejnu. Větší krmné místo najdou rychleji a nepustí k nástraze starší ročníky ryb, na které čekáte. Proto je lepší založit si krmné místo 100m od místa kde chytáte, a tam to můžete masívněji rozkrmit. Starší ročníky ryb sice přímo do krmení nepůjdou, ale budou se držet v jeho okolí.- k přinucení ryby k záběru plně postačí obsah punčochy a kulička boilie na vlasu. Už toho krmení nechám a vrátím se k naší samotné výprave.
Naštěstí zimní měsíce utíkaly jak voda v řece a blížil se náš termín odjezdu. Týden před naším plánovaným odjezdem mi volá Martin, že se staví na Toušni, obhlídnout, jestli ryby berou a také jestli by byla volná místa už od pátku 18. dubna. Naštěstí místa volná byla, tak je Martin objednal.
Náhle se mi přiblížil datum našeho odjezdu. Na tuto naši výpravu jsem nechal vykrmit sele, které bylo už týden v mrazáku. Volám Martinovi, že tak narychlo mi sele nikdo nevyudí. Marťas mi povídá, to nevadí, že pro něj přijede a vyudí ho. V sobotu ve dvanáct Martin dorazil. Naložil jsem mu sele, pár kilo mraženek od Václavíka a povídám mu: Za pět dní odjíždíme. Čas odjezdu jsme společně dohodli na dvanáctou hodinu v Čáslavi.
Teď mi teprve nastala ta příprava, abych nic nezapoměl A přitom kvůli místu v autě jsem si musel vzít jen základní věci, které budu potřebovat. Sice pojedeme tranzitem, ale povezeme s sebou pramici, vybaveni na ryby pro dva, další a další věci, a samozřejmě, Martin aby neměl na rybách žízeň, sud piva a komplet celé chlazení. Prostě hrůza , zabalil jsem si jen ty nejdůležitějsí věci. Konečně nadešel čtvrtek večer, a já jsem samou nervozitou nemohl spát. V hlavě se mi honily myšlenky, jestli kapři budou kousat, zda se tato výprava povede a co ulovíme. Naštěstí jsem usnul a byl tady pátek.
Ráno jsem ještě jednou zkontroloval věci, jestli mám opravdu všechno co budu potřebovat. Konečně je poledne a mě zvoní telefon, ve kterém je Mafi, a říká že je v Čáslavi. Nakládám si věci do tranzitu, a můžu vám říct, ze víc se do toho auta nevejde. Je tady opradu úplě vše - sud, člun, bedna od piva, když Mafi udil sele. Mafi má opravdu splávek, v bedýnce zbyly 4 pivka – sele mělo asi žízen. Ale to nic, už jsem zase odbočil. Konečně sedíme v autě a řítíme se směr Pískovna Toušeň.
Na pískovnu přijíždíme kolem půl druhé. Jdeme si koupit povolenky, a informuji se na aktivitu ryb. Když jsem slyšel z úst správce, pana Sýkory, že je to slabé, tak mi zamrazilo v zádech. Jenže já na řeči nedám, musím si to vyzkoušet sám. Mafiho zajímala jediná věc, ať se správcem dohodnu, jestli nám dovolí natáhnout elektriku k chlazení piva. Naštěstí mi to správce povolil a měli jste vidět tu spokojenost v Martinových očích.
Konečně jsme u vody a směřujeme k místu číslo 1, které je situováno do laguny. Vyndaváme loďku z auta a já okamžitě jedu obhlédnout vodu v laguně. Po krátkém projetí dané lokality je strategíe jasná. Je vidět velká aktivita ryb, ale až u protějšího břehu mezi ostrovy. Co se týče hloubky, tak je taky od 1 m do 1,5 m. To bude úplně stačit. Vracím se na břeh plný prvních dojmů z této výpravy a o všem informuji Mafiho.
Usedáme do sedaček, každý si otvíráme jedno vychlazené pivko a dolaďujeme strategii. Rozkládáme pomalu dvě tyčové bojky, jedna bude na pravo od krajního ostrova ve vzdálenosti kolem 200m. Tu moji umístím mezi ostrovy patnáct metrů od protějšího břehu.
Je jasné , že pokud mi zabere kapřík, tak pokaždé pro něj budu muset jet, protože průplavy mezi jednotlivými ostrovy jsou pouze 20m, ve vzdálenosti 210m. To mi nevadi, ale je tady vidět opravdu velká aktivita ryb.
Stojan mám postaven, na této výpravě budu testovat můj nový stojan Fox horizont. Osadil jsem ho hlásiči Fox micron mx2, připoslech jsem koupil od Flajzra dbx na 3 pruty. Jsem zvědavý, jak budou mezi sebou spolupracovat.
Proutky jsem si koupil mitchel univers dvoudíl z testovací křivkou 2,5lbs. Navážu si pomalu montáže. Kmenový vlasec používám devětadvacitku od colmicu. Poslední 1,5m použiji olověnku , olovo 100g průběžné, návazec délky kolem 40cm. Návazec naváži z průhledné šňůry 0,10 s nosností na 14,1kg Whiplasch crystal. Na jeden prut nastražím Mrtvolu průmer 20 a na druhý prut Oliheň - Javor Taktéž velikost 20. Připravím si dvě PVA punčochy, do kterých dám po 5 kuličkách a zbytek punčochy dosypu směsí peletek. Připevnim punčochy k háčkum a můžu jít konečně navážet.
Jeden prut vyvážím mezi ostrůvky deset metrů od druhé strany. Druhý, přes průběžné druhé olovo, budu vyvážet taktéž k druhé straně břehu. Ale za ostrov přes olovo do pravého úhlu. Asi si teď říkáte, co je to za blbost, ale tato montáž je plně funkční. Takto se dostanete na místa, kde to nejde klasickou montáží vyvézt. Popíši Vám, jak to provést. Dojedete na místo, kde potřebujete položit montáž, v mém případě za ostrov naproti mně. Montáž položíte a jedete až budete naproti svému stojanu, vyhodíte v tomto ohybu průběžne 80g olovo, které je na kmenovém vlasci a jedete kolmo ke břehu. Díky olovu, které je v ohybu, je možné došponovat vlasec na krev, i když je montáž za rohem. Tato montáž je plně funkční, i když jde ryba do jízdy nebo do padáku. Jen musíte vždy po záseku sednout do lodě a jet rybu zdolávat z lodě. Takto jste schopni se dostat na jakékoliv místo.
Navážíme také Mafiho montáže, na kterých se mu houpeMagická Oliheň - Oliheň od Kučery a na druhém návazci Losos - Sardinka od Václavíka. Montáže pokládám k jeho tyčovce, dorážím ke břehu a společně u kávičky čekáme, co se bude dít. Asi po 20 minutách náhle Mafimu pípl pravý pípák. Chvíli ticho a náhle se přilepil svinger k prutu a pípák se rozezvučel souvislým tónem. Martin nechtěl věřit, že přišel záběr tak brzo.
Následoval razantní zásek a v tom rána, jak s kanónu. Nevydržela Martinova pletenka. No nic další navázání a vyvezení na stejné místo. Tak a budeme čekat dál. Po hodině a půl přichází další záběr na Martinův prut, následuje zásek a ten konečně sedí.
Po pětiminutovém přetahování se kapřík mrská na podložce. Docela slušný 6-ti kg šupináč. Následuje pouštění s prosbou, ať pošle většího.
V tom přichází na můj prut, který jsem měl navezený za ostrovem, záběr. Písk..písk a následuje můj první zásek na této vodě. Zásek sedí, usedám do lodě a mířím vstříc mezi ostrovy. .Srdce mi tluče a já jsem zvědavý, co mám na prutu za kapříka, který je zatím někde za ostrovem. Po deseti minutovém přetahování mám kapříka v podběráku, odhaduji jej na deset kg. Jedu ke břehu, kde na mě již čeká Martin. Podávám mu podběrák s rybou, následuje vážení a ručička váhy se zastavila těsně pod hranicí 10 kg. Následuje pár rychlých fotek a kapřík už plave zpět v mokrém domově. Vyvážím prut na stejné místo. Do večera nám přichází tolik ryb, že v jednu ráno vytahujeme pruty, abychom se aspon trošku vyspali. Za páteční den jsme vytáhli asi 26 ryb od 5kg do 10kg.
Uléháme do spacáku a čekáme na půl šestou, kdy dorazí další účastník našeho zájezdu. Po půl šesté mě budí rachot burácejícího favoritu ,po chvíli se zjeví náš kamarád Pepíno. První jeho slova byly „nazdar vole, proč nechytáte“ říkám mu, tak si nahoď , ale to jsem mu neměl říkat. První hod a olovo se boří do písku na ostrově, vzdáleném 100m od našeho břehu. Prostě nádherný uvod, usedá do lodě a plave vstříc ostrovu vyprostit moji montáž. Vduchu si říkám, kéž by mu ujela loďka a on padl do vody. Prostě Jitrnice je Jitrnice. Naštěstí vše dopadlo dobře a Pepino se vrátil v pořádku na břeh.
Odcházím s ním ke správci pro povolenku. Po návratu od správce jsme si uvařili kávu, navezli pruty i Pepino si odkrojil kus laguny a společně u kávy a studeného rumu jsme přemýšleli, čím nás dnešní den překvapí. Záběry nám chodily, dá se říct, po hodině. Popíjeli jsme rum, zdolávali ryby, prostě nádherná výprava. Kolem jedné hodiny přichází Pepinovi nádherná jízda na Mrtvolu. Po 12minutovém přetahování, kdy chvíli měla navrch ryba a chvíli Pepino, jsem mu podebral nádherného lisce. Navážili jsme 13,5kg - opravdu slušná ryba. Proběhlo pár fotek, pusa na rozloučenou a kapr putoval zpět. Můžu říct, že punčochy naplněné pár kuličkami a dosypané peletkami s kapry opravdu dělaly divy. Sice jsme za sobotu vytáhli pouze další čtyři 10-ti kg ryby, ale těch do osmi, bylo kolem třiceti. Prostě nádherná sobota plná záběrů a zážitků ze zdolávání ryb.
Na noc jsme nastražili Tuti-Fruti od tandembaits, a šli odpočívat po vyčerpávajícím dnu. Nádherně jsme se prospali, za noc jsme neměli ani jeden potah. Prostě Tuti Fruti jsou koule na odpočívání.Nechci tyto koule hanit jen píši názor muj a mích přátel.
V neděli stáváme kolem šesté hodiny, převážíme naše montáže a nastražujeme na pruty konečně zas normální boilie. Dneska přijede po poledni zbytek naší výpravy - Honza a benjamínek Standa.
Standovi jsem hned první den na lavici na místě číslo 3 umístil tyčovku a zakrmil. Myslím si, že si na této hraně slušně zachytá. Nebudu ale předbíhat a počkám až dorazí a začne tady lovit. Do 12 hodin nám přichází 2 kapři kolem 11kg a 1 kapr 14kg. O těch menších se nebudu ani rozepisovat, přicházela nám jízda za jízdou. Kolem půl druhé přijel Honza a Standa. Měli jste je vidět, jakou rychlostí si rozdělávali pruty. Během půl hodiny měli oba již nahozeno a věnovali se točenému pivku. Marťas čekal s naražením sudu až bude naše výprava kompletní.
Standa dovezl králíka, tak jsem ho klukům uvařil na smetaně. Měli jste vidět, jak se oblizovali ,po jídle, pivko, prostě byli spokojeni, jak kojenec, když mu máma dá napít.
Náhle přichází první záběr Standovi na kapří řízek s příchutí losos-ananas. Následuje zásek a už vodí svou první rybu na této vodě. Ani Honza nezústává bez záběru. Společnými silami jsme za neděli zdolali kapry 6-14kg. Opravdu velké množství ryb se podívalo na břeh. Týden nám utíkal jako voda v řece. Pohoda klid a spoustu záběrů, vůbec nám nevadilo, že sem tam zapršelo a jílovité bláto jsme měli všude. Ryby se rozežrali takovým způsobem, že to nebyla už rybařina, ale otročina.Také se mi stali ,že mi přišel nádherný záběr z 300m vzdalenosti po deseti minutovem přetahování se mi do mého vlasce asi 120m od břehu zamotal pták roháč ,teprve ted mi nastolo opravdu parádní zdolávání.Na jednom konci kapr uprostřed zamotaný pták a nikomu se z vody nechce.Po dalším 8 minutovem přetahování mi roháč přetrhl vlasec ,ale vlasec na ,kterým byl kapr mu zustala zamotana na noze.Náhle vydíme jak ptáček mizí v modrých hlubinách.Kapr byl prostě silnější než pták,snažili jsme se tuto montáž dalším prutem zachitit ,ale bylo to již marné.I takove věci se mužou při rybařině stát ,život roháče končí v modrých hlubinách za pomocí šupinatého monstra. Byli chvíle, kdy do deseti minut po vyvezení, se nám rozjeli 4 kapříci najednou. Standa na své hraně také brousil jednoho kapříka za druhým.Ve čtvrtek ráno Standovi na hraně u jeho tyčovky přišel záběr, zasekl a následovalo divadlo .Měl vlasec zamotaný pod šroubem na povolování cívky a na prutu odhadem 9kg kapra. Kapr ho táhnul do vody a Standa ne a ne pustit prut. Místo aby vší silou táhnul rybu i za cenu utržení vlasce na břeh tak se nechal pomalu stahovat kaprem do pískovny.Kdybychom na poslední chvíli včas nepřiskočili a nepomohli mu vlasec vymotat tak Standa by asi zkončil v písklovně. Standa kapra v pohodě zdolal, moc nescházelo a byl mokrý tak jak kapřík, který se mrskal na podložce. Vážil rovných 13kg. Standův, zatím jeho největší kapr v životě. Museli jsme to samozřejmě oslavit, a oslavili jsme to asi moc, protože jsem nevybral zatáčku a převrhnul jsem gril s kuřaty. Stane se.Naštěstí mi nikdo smích kamaradu nenadaval to se muže stát uplně každému,rybařina je prostě náročný koníček plný překvapení a nezapomenutelných příhod.Ten den svítilo slunce, ale ryby braly, jako by měli žrát naposledy. Vyvaželi jsme pruty k ostrovum a zhruba do pul hodiny se prut rozjel.Intenzita záběru stoupala a mi jsme byli čím dál více utahaní z věčného vyvážení.Přicházeli záběry tesne po sobe od kapru14,12,11,13,5,14 proste neuveritelne ,váha mnou zdolaných ryb během hodiny a pul 65,5 kg bylo to neuvěřitelné .Zdolalo se 6 kaprů kolem 14kg, osm kaprů kolem 13kg, dvacetjedna kolem 10kg. A samozrějmě i menší, 80 procent zabralo na Mrtvolu od Václavíka. 10 procent na další koule a 10 procent vytahal Standa na rohlíkáče. I já jsem si zdolal opravdu pěkné ryby.Lov na bojlie se Standovi zalíbil ikdyž vím,že lov s krmítkem bude upřednostovat. Vím že na tuhle výpravu jen tak nezapomene zdolal si spoustu ryb ,pochopil zpusob lovu na boilie .Také zvladl si sám navážet montáže a zakrmovat si místa u tyčovek.Ikdyž jeho začátky na lodi nebyli buhvi jak ruzove.Standa si vyjel zakrmit a vesloval ne špičkou lodě proti vlnám ale zádí, asi 15minut jsme ho pozorovali jak zápasí zvlnama mohutne se snaží pádlovat ale stále stojí na místě .Doposud se nepohnul ani o metr,je vám asi jasné že kluci se na břehu popadali za břicho.Naštěstí po čtvrt hodině pochopil,že to takto nepujde a začal konečně veslovat tak jak se má,asi ho osvítil Svatý Petr který se na to už nemohl koukat. Každý z naší výpravy si slušně zachytal provedl nějakou tu lumpárnu a byl zpokojený z pruběhu celé výpravy.
Páteční ráno nám celé propršelo ,nechtělo se nám věřit ,že nám utekl týden lovu na této vodě takovým zpusubem.Týden je málo a čtrnáct dní moc ,příště pojedeme asi na deset dnu.Nastala ta nejhorší etapa rybařiny to zná každý z rybářu balení.Když jedete na ryby tak máte vše uhledně poskládané a hlavně čisté.Po týdením dešti a blátě ,který je samí jíl si asi dokážete každý představit jak muselo vypadat naše vybavení a samozřejmě i mi. Pomalu jsme vše zabalili i s vodou a blátem,které nám všude ulpělo.To je dobře aspon z toho budou i něco mít i naše drahé manželky.Naložili jsme vše do aut a nastala chvíle našeho loučení s nádherným revírem plným ryb.Díky kterému jsme každý znás naplněni nezapomenutelnými zážitky na ,které jen tak nezapomeneme. Na této výpravě jsme díky kvalitním nástrahám zdolali 7,5 metráku kaprů. Mrtvola jezdila takovým způsobem, že po pár dnech zavážení byli mrtvoly z nás. Tato voda je opravdu super zarybněna, všichni jsme byli spokojeni a naplánovali jsme si další výpravu na tuto vodu na 6 září. Děkujeme panu Václavíkovi za super kuličky, samozřejmě i dalším výrobcům, na které jsme lapali.Minipeletky jsou opravdu velmi dobrá zbran na přinucení kapra k záběru. A nezapomeňte, pokud si budete chtít odpočinout, tak si kupte Tuti Fruti od Tandem Baits. Ještě jsem zapoměl napsat ,že hlasiče fox bez problemu spolupracuji s priposlechem flajzar,stojan je stabilní a proutky Mitchel Univers pracuji spolehlivě ,i když to nejsou Sportexi.Klidně si je mužete koupit, za málo peněz hodně muziky.
Petrův Zdar - Karel Stehlík - Kapřířízek
Průměrná známka: 2,11