tesar.az.montaze@centrum.cz

Místo pro Vaše kontaktní údaje.

Potkali se u Kolína

 

POTKALI SE U KOLÍNA ……………. aneb Labe poprvé ………..

Pane Pane přijeďte  na ryby, - takhle nějak mě od začátku roku bombardoval telefonáty můj kamarád ve zbroji rybářské Karel Stehlík  z Čáslavi. Bohužel pracovní vytíženost mé osoby a mého dalšího rybářského kamaráda Dušana  nás donutily odsunout tuto nabídku až do půlky září.

Na začátku jsem ještě zapomněl předeslat jednu pravdu – a to , že jedeme na Labe POPRVÉ V ŽIVOTĚ….

 Možná to bude pro někoho šok, ale asi mluvím za dost rybářů, kteří si buď plánovali, plánují nebo budou plánovat  výpravu na Labe, ALE  ??!!!  Je jednoduché naházet věci do auta, koupit krmení a doplňky a vyrazit, avšak velký  rozdíl mezi tím pokud vím kam jedu a pokud nevím do čeho jedu, tedy  každý z nás si jistě předem  rozmyslí jak a kolik času a peněz bude investovat do týdny připravované výpravy, která ho stojí nejen finanční, ale také lidské oběti ( manželka, děti, pes , ….. tchýně ) a poté se stalo, že přijede na místo o kterém buď slyšel, nebo mu ho známý rybář poradil, nebo si ho sám takříkajíc vydupal z mapy a vycucal z prstu –  a tam ho potká velmi nemilé překvapení v podobě nepřístupnosti místa, prudkého vzedmutí hladiny , hodinu co hodinu projíždějící nákladní lodi, či návštěva RS a pokutě za odstavené auto o  rozloženém  bivaku ani nemluvě.

Toto vše se nám podařilo eliminovat díky našemu čáslavskému parťákovi .

Uhodil den D a my vyrážíme směr Kolín. O tom , že do auta by se nevešla už ani krabička cigaret navíc asi nemusím nikoho přesvědčovat.Všichni to znáte ,jak je obtížné poskládat věci při odjezdu na výpravu a ještě obtížnější ,když se z ní vracíte. Místo jsme měli od Karla již prozkoumané přes  satelitní mapy a tedy jsme  zhruba věděli ,která přístupová cesta bude nejlepší. První negativní zkušenost jsme zažili už v centru Kolína a bohužel byl na vině lidský faktor. Jedno špatné odbočení a dlouhé prošení projíždějících aut o možnost zpětného odbočení a zařazení se do správného směru. Vše dobře dopadlo a již uháníme směr  Labe. Karel je již na místě a zakrmuje střídmě naše budoucí lovné místo. Na tuto výpravu jsem se rozhodli vyzkoušet  Játra  Extra 30%  od fa. Chytil, na které se dostavovaly  úspěchy v průběhu celého léta. Navigování dopadlo úspěšně a stejně tak výběr místa. Už při projíždění kolem Labe jsme byli uchváceni  nejen krásou okolních slepých ramen, neprostupné vegetace, ale i poměrně hojného počtu rybářů ,ať již sedících na vyšlapaných flekách kolem vody , nebo potkávajících je na dvoustopých vozidlech přímo v našich kolejích.  Ale což , říkali jme si , řeka je zde široká a dlouhá  - místa dost pro všechny.

Karel nás uvítal slovy – dva promarněné záběry a přivezli jste rum ?? Po vydatném loknutí nás seznámil zhruba s profilem dna a místech ,kde bylo zakrmeno. Po nahození kaprových prutů a rozbalení ostatních věcí  jsme začali špekulovat zda má ještě cenu v tomto období pokusit se o nějakého Labského fousáče. Nutno dodat, že přijet o necelý měsíc dříve bylo by nám dopřáno s požehnání m  ČRS lovit tyto predátory 24 hodin denně. Důvody k tomuto kroku  ale nejsou vedeny k oblažení sumcařské obce rybářské, ale zcela pragmaticky k odlovení přemnožených exemplářů, kteří plundrují skoro celý tok řeky Labe. Nechci tímto sahat do svědomí našim činovníkům, ale je jasné, že s nočním rybolovem na určený druh ryby vyvstanou následné další vedlejší činnosti už méně příjemné pro danou rybí obsádku. Mám tím na mysli rybáře, kteří spojí odlov sumce s odlovem kaprů a candátů za účelem přemístění do jiného revíru, který jim za to samozřejmě nepoděkuje slovy, ale finanční odměnou.

Rozhodli jsme se, že alespoň dva pruty nastražíme na sumce a zbytek  budeme  věnovat našim šupinatým kamarádům kaprům. Na dva pruty jsme umístili výše uvedené boilís a na další dva halibut pelety. Na tuto výpravu jsme byli nuceni zavrhnout použití naší laminátové loďky a vzít vyvětrat nafukovací fisch-hunter.  V tomto bodě bych uvedl na zřetel, že ač já ani kamarád nejme muší váhy, tak proti Karlíkovi jsme páratka. Mé obavy , když nastupoval do lodi,se ale ukázaly jako neopodstatněné.  Ponor se sice trochu zvýšil, ale vše vydrželo nápor dvou rybářů , tedy kromě vesla, to se ukázalo  více zchátralé než naše tělesné schránky a odporoučelo se do hlubin Labe – tedy jen jeho dolní část. Sice nám tím vznikl malý problém, který však byl záhy vyřešen.  Díky nepozornosti nebo možná i liknavosti některého z rybářů, kteří toto místo navštívili před námi a to tím, že při našem úklidu okolního břehu bylo  nalezeno a posbíráno  kromě pytle odpadků  také   utrhnutá zástěrka z auta. Tato nám perfektně posloužila jako náhrada za utrženou část vesla.

Počasí nám díky pozdnímu babímu létu přálo a my se těšili na nastávající večer a s tím i příchod nějakého záběru.  Přišel …. ale člen rybářské stráže, ne  že bychom měli špatné svědomí, ale znáte ten pocit, když se odnikud vynoří  RS , auto máte zaparkované na dohled, rozložený bivak , deštníkový přístřešek , spousty věcí  rozmístěných  na břehu atd..  Tato kontrola však proběhla v přátelském duchu, možná i proto, že jsme měli vše v pořádku ,co se týká dokladů, ale i nasbíraný odpadkový pytel u auta také udělal  své.

Zpět k rybaření. Do večera již kromě porybného nepřišlo nic. Ač ještě před pár týdny trval rybolov 24 hodin, s koncem prázdnin a nástupem  dětí do školních lavic se i naše rybaření vrátilo na pouhých  16. Pro někoho dost,pro někoho málo.

Ranní nahození přineslo své ovoce již krátce po 6.hodině , krátký pípanec, Karlův rychlý přískok a první  labák na podložce . Krásně stavěný  8 kilový lysák byl nádherným otevřením dne . Bohužel i tím posledním, což  jsme samozřejmě v té době zdaleka netušili, ale nepředbíhat. Tímto nabuzení, se nám krásně vstávalo do nového dne .Po ranním kafíčku jsem zavezli dva zbylé pruty na sumce a umístili je zhruba do 1/3 řeky na trhací bojku. Jako nástrahu jsme zvolili cca 30 cm cejna . Bohužel jsme s sebou nepřivezli ani jeden z nás rolničky a tak jsme museli využít své vynalézavosti. Ještě  že kamarád Dušan při jízdě nezapomněl  koupit občerstvovací plechovkové pivo, s % pro sebe a nealko pro mě – jako řidiče. Prázdné plechovky a hrst kamínků s přehledem splnily funkci hlásiče a ihned byly umístěné na špičky prutů. Dokrmili jsme lehce místa a s očekáváním  dalších záběrů se pustili do debaty, na který prut přijde  příští jízda.

Záběry však nepřicházely, ani dopoledne, ani odpoledne ba ani večer. Co děláme špatně ?? ptali jsme se sami sebe – máme zvýšit krmné dávky , nebo naopak ?? V tomto však ani baba neporadí, tak  Karel s Dušanem  šli osondovat ,jak  že jsou na tom okolní party. Po jejich návratu bylo vše jasné . Sedí tu už od minulého týdne, mají chyceny dva kapry 75+ a 69+ a krmí řepkou a kukuřicí a fest – to bylo sdělení kamarádů – tím se dalo ledacos vysvětlit, neboť i díky suchému a poměrně pěknému počasí  kapři dosud nepřešli na tkzv .. zvýšenou podzimní  žrací rychlost, ale stále vyčkávali na tu pravou chvíli. Tedy za tohoto stavu věcí nebylo asi  to pravé ořechové  házet do vody kila a kila návnady, ale vnadit s rozmyslem a cíleně. Pokud na 10 kilometrovém úseku migrují ryby sem a tam a sedí zde parta po 500 metrech ,sami si jistě dokážete spočítat ,co do vody padne krmení.

Zkusili jsme rozkrmit  další místo u druhého břehu těsně před leknínovým polem, ale prozatím jsme tam pruty nenahazovali, ale snažili jsme se rozhýbat špičky na našich feederových prutech.

Ač jsme z počátku nechtěli věřit Karlovi, že v tomto úseku řeky se už díky sumcům nenacházejí ryby o rozměrech menší jak 40 cm , úlovky na feeder to do písmenka potvrzovaly. Chytali jsme nádherné cejny, plotice, i karas o rozměrech kapra střední třídy se na nás připlaval podívat. Den uběhl jako voda v řece. Na večír jsme  se rozhodli  vyzkoušet nové místo a vyvezli jsme na něj zbytek prutů.

Až na druhý den po ranním zavezení  nesměle zapípal hlásič, ale jízda se nekonala a po záseku ryby spadla.Nevíme jestli vinu nese odpadávací zátěž, nebo háček bez protihrou, ale tímto způsobem jsme z tohoto místa přišli ještě o další tři ryby. Nakonec  záběry ustaly i z tohoto nadějného místa.

Přes den jsme se opět věnovali lovu feederem a někteří i pracovním povinnostem . Ptáte se jakým ?? Nebyl by to Karel, kdyby opět nepřišel s nějakým nápadem týkajícím se ryb a rybaření. V jeho bivaku bylo před námi ukryto vše, co potřebujete k mobilnímu odlévání olov. V praxi mi ukázal jak dokázat odlít kvalitní olovo ať už pro kaprařinu, či jinou techniku rybolovu. Říkám mi, protože Dušana do této činnosti zapojil i prakticky a během hodiny dokázali odlít na přenosném vařiči na 100 kusů 90g olov ve špičkové kvalitě.

K večeru nás navštívil rybář, který chytal cca 600m nad námi. Sdělil nám, že už je tu 5 dní a zatím se mu nepodařilo krom několika cejnů udělat pořádný kaprový záběr. Nutno dodat, že vzhledem k jeho mírně řečeno vrávoravému kroku jsme se ani moc nedivili.  S odchodem unaveného rybáře a příchodem tmy  jsme náhle uslyšeli rachtání kamínků v jednom našem plechovkovém signalizátoru. Opět následoval Karlův rychlý pohyb , prudký dvoj-zásek  a výkřik JE TAM ! S očekáváním jsme čekali co že si trouflo na 30 centimetrového cejna.  Po chvilce zdolávání se objevila fousatá papule prošpikovaná háčky. Sumík 88 cm nás sice jako záběr velmi potěšil, ale co se týče rozměrů již méně.

,,Přijde další „ zahlásil Karel .  Ihned   nastražil dalšího cejna a spolu s Dušanem  vy jeli zavézt na původní místo.  Netrvalo  ani dvě pivka a hlásič se ozval znovu. Tentokrát jsem byl  rychlejší . Přiskočil jsem k prutu, který se už už vyvracel z úchytu a prudce zasekl.  Chvilkové nadšení ze záběru vystřídalo kruté zjištění – netrefil, netrefil. Ten večer jsme již nevyváželi a rozebírali strategii na další, poslední  den lovu.

 Ráno jsme se rozhodli ukončit marný lov kaprů a pokusit se o nějakého dalšího dravce, kterými jak známo Labe oplývá. Dušan věren živočišné nástraze, nastražil na jeden prut balík rousnic a umístil na hranu koryta nedaleko břehu. Druhý  prut okoval kvalitním jedno-háčkem , na který nastražil rybku.  Další pruty jsme se rozhodli umístit na bójky. 

Záběru jsme se dočkali opět ve večerních hodinách, ale zásek opět vyzněl do prázdna.

Druhý den se nikomu z nás nechtělo   vstávat, protože nás čekalo balení a rozloučení s nádhernou řekou. Kdo z vás  navštívil  Labe mi jistě dá za pravdu. A to jsem se ještě nezmínil o  panenských místech ve slepých ramenech. Jak jsem se dozvěděl, byla  vytvořena  vlastně uměle, aby se narovnal tok řeky a při velké vodě se Labe mělo kam rozlít.  

Na závěr bych chtěl  podotknout, že tento článek v žádném případě nechtěl nikoho od návštěvy Labe odradit, ani nabudit, ale ukázat, že všude je chleba o dvou kůrkách a rybaření je o možnostech každého z nás vybrat si a uskutečnit ten svůj rybářský  sen. Ten náš se touto výpravou splnil a tedy Labe na shledanou příště.

MAFI               

Průměrná známka: 1,20

Komentář ke článku (4)