Potkali se u Kolína
POTKALI SE U KOLÍNA ……………. aneb Labe poprvé ………..
Pane Pane přijeďte na ryby, - takhle nějak mě od začátku roku bombardoval telefonáty můj kamarád ve zbroji rybářské Karel Stehlík z Čáslavi. Bohužel pracovní vytíženost mé osoby a mého dalšího rybářského kamaráda Dušana nás donutily odsunout tuto nabídku až do půlky září.
Na začátku jsem ještě zapomněl předeslat jednu pravdu – a to , že jedeme na Labe POPRVÉ V ŽIVOTĚ….
Možná to bude pro někoho šok, ale asi mluvím za dost rybářů, kteří si buď plánovali, plánují nebo budou plánovat výpravu na Labe, ALE ??!!! Je jednoduché naházet věci do auta, koupit krmení a doplňky a vyrazit, avšak velký rozdíl mezi tím pokud vím kam jedu a pokud nevím do čeho jedu, tedy každý z nás si jistě předem rozmyslí jak a kolik času a peněz bude investovat do týdny připravované výpravy, která ho stojí nejen finanční, ale také lidské oběti ( manželka, děti, pes , ….. tchýně ) a poté se stalo, že přijede na místo o kterém buď slyšel, nebo mu ho známý rybář poradil, nebo si ho sám takříkajíc vydupal z mapy a vycucal z prstu – a tam ho potká velmi nemilé překvapení v podobě nepřístupnosti místa, prudkého vzedmutí hladiny , hodinu co hodinu projíždějící nákladní lodi, či návštěva RS a pokutě za odstavené auto o rozloženém bivaku ani nemluvě.
Toto vše se nám podařilo eliminovat díky našemu čáslavskému parťákovi .
Uhodil den D a my vyrážíme směr Kolín. O tom , že do auta by se nevešla už ani krabička cigaret navíc asi nemusím nikoho přesvědčovat.Všichni to znáte ,jak je obtížné poskládat věci při odjezdu na výpravu a ještě obtížnější ,když se z ní vracíte. Místo jsme měli od Karla již prozkoumané přes satelitní mapy a tedy jsme zhruba věděli ,která přístupová cesta bude nejlepší. První negativní zkušenost jsme zažili už v centru Kolína a bohužel byl na vině lidský faktor. Jedno špatné odbočení a dlouhé prošení projíždějících aut o možnost zpětného odbočení a zařazení se do správného směru. Vše dobře dopadlo a již uháníme směr Labe. Karel je již na místě a zakrmuje střídmě naše budoucí lovné místo. Na tuto výpravu jsem se rozhodli vyzkoušet Játra Extra 30% od fa. Chytil, na které se dostavovaly úspěchy v průběhu celého léta. Navigování dopadlo úspěšně a stejně tak výběr místa. Už při projíždění kolem Labe jsme byli uchváceni nejen krásou okolních slepých ramen, neprostupné vegetace, ale i poměrně hojného počtu rybářů ,ať již sedících na vyšlapaných flekách kolem vody , nebo potkávajících je na dvoustopých vozidlech přímo v našich kolejích. Ale což , říkali jme si , řeka je zde široká a dlouhá - místa dost pro všechny.
Karel nás uvítal slovy – dva promarněné záběry a přivezli jste rum ?? Po vydatném loknutí nás seznámil zhruba s profilem dna a místech ,kde bylo zakrmeno. Po nahození kaprových prutů a rozbalení ostatních věcí jsme začali špekulovat zda má ještě cenu v tomto období pokusit se o nějakého Labského fousáče. Nutno dodat, že přijet o necelý měsíc dříve bylo by nám dopřáno s požehnání m ČRS lovit tyto predátory 24 hodin denně. Důvody k tomuto kroku ale nejsou vedeny k oblažení sumcařské obce rybářské, ale zcela pragmaticky k odlovení přemnožených exemplářů, kteří plundrují skoro celý tok řeky Labe. Nechci tímto sahat do svědomí našim činovníkům, ale je jasné, že s nočním rybolovem na určený druh ryby vyvstanou následné další vedlejší činnosti už méně příjemné pro danou rybí obsádku. Mám tím na mysli rybáře, kteří spojí odlov sumce s odlovem kaprů a candátů za účelem přemístění do jiného revíru, který jim za to samozřejmě nepoděkuje slovy, ale finanční odměnou.
Rozhodli jsme se, že alespoň dva pruty nastražíme na sumce a zbytek budeme věnovat našim šupinatým kamarádům kaprům. Na dva pruty jsme umístili výše uvedené boilís a na další dva halibut pelety. Na tuto výpravu jsme byli nuceni zavrhnout použití naší laminátové loďky a vzít vyvětrat nafukovací fisch-hunter. V tomto bodě bych uvedl na zřetel, že ač já ani kamarád nejme muší váhy, tak proti Karlíkovi jsme páratka. Mé obavy , když nastupoval do lodi,se ale ukázaly jako neopodstatněné. Ponor se sice trochu zvýšil, ale vše vydrželo nápor dvou rybářů , tedy kromě vesla, to se ukázalo více zchátralé než naše tělesné schránky a odporoučelo se do hlubin Labe – tedy jen jeho dolní část. Sice nám tím vznikl malý problém, který však byl záhy vyřešen. Díky nepozornosti nebo možná i liknavosti některého z rybářů, kteří toto místo navštívili před námi a to tím, že při našem úklidu okolního břehu bylo nalezeno a posbíráno kromě pytle odpadků také utrhnutá zástěrka z auta. Tato nám perfektně posloužila jako náhrada za utrženou část vesla.
Počasí nám díky pozdnímu babímu létu přálo a my se těšili na nastávající večer a s tím i příchod nějakého záběru. Přišel …. ale člen rybářské stráže, ne že bychom měli špatné svědomí, ale znáte ten pocit, když se odnikud vynoří RS , auto máte zaparkované na dohled, rozložený bivak , deštníkový přístřešek , spousty věcí rozmístěných na břehu atd.. Tato kontrola však proběhla v přátelském duchu, možná i proto, že jsme měli vše v pořádku ,co se týká dokladů, ale i nasbíraný odpadkový pytel u auta také udělal své.
Zpět k rybaření. Do večera již kromě porybného nepřišlo nic. Ač ještě před pár týdny trval rybolov 24 hodin, s koncem prázdnin a nástupem dětí do školních lavic se i naše rybaření vrátilo na pouhých 16. Pro někoho dost,pro někoho málo.
Ranní nahození přineslo své ovoce již krátce po 6.hodině , krátký pípanec, Karlův rychlý přískok a první labák na podložce . Krásně stavěný 8 kilový lysák byl nádherným otevřením dne . Bohužel i tím posledním, což jsme samozřejmě v té době zdaleka netušili, ale nepředbíhat. Tímto nabuzení, se nám krásně vstávalo do nového dne .Po ranním kafíčku jsem zavezli dva zbylé pruty na sumce a umístili je zhruba do 1/3 řeky na trhací bojku. Jako nástrahu jsme zvolili cca 30 cm cejna . Bohužel jsme s sebou nepřivezli ani jeden z nás rolničky a tak jsme museli využít své vynalézavosti. Ještě že kamarád Dušan při jízdě nezapomněl koupit občerstvovací plechovkové pivo, s % pro sebe a nealko pro mě – jako řidiče. Prázdné plechovky a hrst kamínků s přehledem splnily funkci hlásiče a ihned byly umístěné na špičky prutů. Dokrmili jsme lehce místa a s očekáváním dalších záběrů se pustili do debaty, na který prut přijde příští jízda.
Záběry však nepřicházely, ani dopoledne, ani odpoledne ba ani večer. Co děláme špatně ?? ptali jsme se sami sebe – máme zvýšit krmné dávky , nebo naopak ?? V tomto však ani baba neporadí, tak Karel s Dušanem šli osondovat ,jak že jsou na tom okolní party. Po jejich návratu bylo vše jasné . Sedí tu už od minulého týdne, mají chyceny dva kapry 75+ a 69+ a krmí řepkou a kukuřicí a fest – to bylo sdělení kamarádů – tím se dalo ledacos vysvětlit, neboť i díky suchému a poměrně pěknému počasí kapři dosud nepřešli na tkzv .. zvýšenou podzimní žrací rychlost, ale stále vyčkávali na tu pravou chvíli. Tedy za tohoto stavu věcí nebylo asi to pravé ořechové házet do vody kila a kila návnady, ale vnadit s rozmyslem a cíleně. Pokud na 10 kilometrovém úseku migrují ryby sem a tam a sedí zde parta po 500 metrech ,sami si jistě dokážete spočítat ,co do vody padne krmení.
Zkusili jsme rozkrmit další místo u druhého břehu těsně před leknínovým polem, ale prozatím jsme tam pruty nenahazovali, ale snažili jsme se rozhýbat špičky na našich feederových prutech.
Ač jsme z počátku nechtěli věřit Karlovi, že v tomto úseku řeky se už díky sumcům nenacházejí ryby o rozměrech menší jak 40 cm , úlovky na feeder to do písmenka potvrzovaly. Chytali jsme nádherné cejny, plotice, i karas o rozměrech kapra střední třídy se na nás připlaval podívat. Den uběhl jako voda v řece. Na večír jsme se rozhodli vyzkoušet nové místo a vyvezli jsme na něj zbytek prutů.
Až na druhý den po ranním zavezení nesměle zapípal hlásič, ale jízda se nekonala a po záseku ryby spadla.Nevíme jestli vinu nese odpadávací zátěž, nebo háček bez protihrou, ale tímto způsobem jsme z tohoto místa přišli ještě o další tři ryby. Nakonec záběry ustaly i z tohoto nadějného místa.
Přes den jsme se opět věnovali lovu feederem a někteří i pracovním povinnostem . Ptáte se jakým ?? Nebyl by to Karel, kdyby opět nepřišel s nějakým nápadem týkajícím se ryb a rybaření. V jeho bivaku bylo před námi ukryto vše, co potřebujete k mobilnímu odlévání olov. V praxi mi ukázal jak dokázat odlít kvalitní olovo ať už pro kaprařinu, či jinou techniku rybolovu. Říkám mi, protože Dušana do této činnosti zapojil i prakticky a během hodiny dokázali odlít na přenosném vařiči na 100 kusů 90g olov ve špičkové kvalitě.
K večeru nás navštívil rybář, který chytal cca 600m nad námi. Sdělil nám, že už je tu 5 dní a zatím se mu nepodařilo krom několika cejnů udělat pořádný kaprový záběr. Nutno dodat, že vzhledem k jeho mírně řečeno vrávoravému kroku jsme se ani moc nedivili. S odchodem unaveného rybáře a příchodem tmy jsme náhle uslyšeli rachtání kamínků v jednom našem plechovkovém signalizátoru. Opět následoval Karlův rychlý pohyb , prudký dvoj-zásek a výkřik JE TAM ! S očekáváním jsme čekali co že si trouflo na 30 centimetrového cejna. Po chvilce zdolávání se objevila fousatá papule prošpikovaná háčky. Sumík 88 cm nás sice jako záběr velmi potěšil, ale co se týče rozměrů již méně.
,,Přijde další „ zahlásil Karel . Ihned nastražil dalšího cejna a spolu s Dušanem vy jeli zavézt na původní místo. Netrvalo ani dvě pivka a hlásič se ozval znovu. Tentokrát jsem byl rychlejší . Přiskočil jsem k prutu, který se už už vyvracel z úchytu a prudce zasekl. Chvilkové nadšení ze záběru vystřídalo kruté zjištění – netrefil, netrefil. Ten večer jsme již nevyváželi a rozebírali strategii na další, poslední den lovu.
Ráno jsme se rozhodli ukončit marný lov kaprů a pokusit se o nějakého dalšího dravce, kterými jak známo Labe oplývá. Dušan věren živočišné nástraze, nastražil na jeden prut balík rousnic a umístil na hranu koryta nedaleko břehu. Druhý prut okoval kvalitním jedno-háčkem , na který nastražil rybku. Další pruty jsme se rozhodli umístit na bójky.
Záběru jsme se dočkali opět ve večerních hodinách, ale zásek opět vyzněl do prázdna.
Druhý den se nikomu z nás nechtělo vstávat, protože nás čekalo balení a rozloučení s nádhernou řekou. Kdo z vás navštívil Labe mi jistě dá za pravdu. A to jsem se ještě nezmínil o panenských místech ve slepých ramenech. Jak jsem se dozvěděl, byla vytvořena vlastně uměle, aby se narovnal tok řeky a při velké vodě se Labe mělo kam rozlít.
Na závěr bych chtěl podotknout, že tento článek v žádném případě nechtěl nikoho od návštěvy Labe odradit, ani nabudit, ale ukázat, že všude je chleba o dvou kůrkách a rybaření je o možnostech každého z nás vybrat si a uskutečnit ten svůj rybářský sen. Ten náš se touto výpravou splnil a tedy Labe na shledanou příště.
MAFI
Průměrná známka: 1,20
Pískovna Toušeň - poprvé
Koncem měsíce září jsme se společně s mým kamarádem Honzou se dohodli, že pojedeme otestovat další soukromou vodu, na které jsme doposud nebyli. Po společné domluvě jsme vybrali soukromý revír Toušeň. Zatelefonoval jsem na číslo, které bylo uveřejněno na internetových stránkách, že zarezervuji místo, na kterém budeme těch pár dní lovit. Po telefonu mi správce sdělil základní informace o daném revíru, a také se mě zeptal, jestli jsme na jejich soukromé vodě někdy byli. Sdělil jsem mu, že ne. On mi doporučil nějaké místo v zátoce. A také, že jsou top místa na ostrově, sice za příplatek, ale že se to vyplatí. Nenechal jsem se přemluvit a zústal jsem u místa, které mě nabídl předtím. V mé hlavě se mi začaly honit myšlenky, co na tomto soukromém akvárku ulovím. Termín naší výpravy jsme stanovili na 22.9 až 26.9. A právě teď začíná ta složitá příprava, co s sebou vzít, aby výprava byla úspěšná. Objednal jsem si boilie od dvou našich předních výrobců. Od pana Kučery čtyři druhy, a od pana Václavíka po jednom druhu. Celkem jsem objednal 9 kg koulí za 2500 Kč. Také jsme namočili partikl kukuřici s řepkou, kterou jsme i decentně povařili. Připravil jsem dalamánkové rohlíkové boilie o průměru 20mm, které jsem obalil krmítkovou směsí a po uschnutí nadipoval ananasem s franktsfurskou klobásou. Kuličky jsem nesvazoval provázkem, ale budu je uprostřed vrtat a nastražovat je stejně jako klasické boilie vlasovou metodou.
Termín jsme měli daný a čas odjezdu jsme si s kamarádem dohodli na 6 hodinu ráno.Večer před odjezdem jsem nemohl usnout, plný očekávání co ta naše výprava přinese, a jaké úlovky nám svatý Petr vydá ze svého vodního království. Naštěstí jsem brzo usnul a bylo tady to očekávané ráno našeho odjezdu. Pomalu jsem si nanosil před dům všechno vybavení, které, jak jsem doufal, na této výpravě budu potřebovat a očekával jsem příjezd kamaráda Honzi. Kamarád přijel načas, vše jsme uložili do škodovky a zbytek do vleku. Můžu vám říct, že jsme měli kompletně plné auto a vlek. A to odjíždíme pouze na čtyřdenní výpravu. Konečně sedíme v přeplněné škodovce a řítíme se směrem na pískovnu Toušeň. Na místo přijíždíme v půl osmé, kupujeme si povolenky a znovu se informujeme o hloubkách a lavicích na našem místě. Dorážíme na místo na, kterém strávíme čtyři dny lovu. Já začínám rozdělávat stojany a kamarád připravuje člun. Stojany mám již rozdělány a pomalu začínám připravovat pruty. .Na dva pruty dám montáž s krmítkem a návazec z pletené šnůry s vlasovým přívěsem, kde nastražím maxi dalamánkové boilie. Na zbylé čtyři pruty navážu klasickou montáž s 80 gramovým olovem a s návazcem z pletené šnůry s nosností na 20 kg. Háčky používám menší s maximální ostrostí. Vždyť háček je hlavní součást montáže k úspěšnému zaseknutí rybího protivníka. Nahodil jsem dva pruty naslepo s krmítkovou směsí a pod háčkem maxi dalamánek. Kamarád hledal u protějšího břehu vhodné místa k lovu. Na mé straně u protějšího břehu mi Honza našel dvě slibné lavice označil je tyčovými bojkami, a u každé prokrmil připraveným boilím a partiklem. Na jedné tyčovce budu zkoušet Václavíka a na té druhé Kučeru. Připravuji si PVA punčochy, do kterých dám patentkové a pstruhové pelety společně s polovičkami boilie. Na jednu montáž nastražuji boilie s příchutí mušle, a na háček připevňuji předem připravený váleček s PVA punčochy. Na druhém prutě budu zkoušet losos-sardinka a také připevním naplněnou PVA punčochu. Honza usedá do člunu, že začneme navážet montáže k bojím a v tom přichází první opravdu razantní záběr. Hlásič kvílí a cívka na navijáku se roztáčí opravdu velkou rychlostí. Beru prut do rukou a decentně zasekávám. Prut se ohýbá do nádherných křivek, ale ryba si stále bere vlasec z navijáku. Utahuji brzdu a daří se mi rybu otočit. Asi po pěti minutách je nádherný šupináč v podběráku. Ukládáme kapra na podložku. Zbavujeme ho háčku, který mu pevně uvíznul v koutku tlamy. Bereme míru a váhu a dělám pár rychlých fotek, abychom kapříka mohli pustit bez újmy zpět do vodního království. Míra našeho prvního kapříka byla 76cm a váha rovných 8kg. Kapřík zabral jen tak, z náhozu na slepo, na maxi dalamánek. Tak a teď se nám už konečně snad povedou v klidu zavézt montáže. U jedné tyčové boje je hloubka 8m a u té druhé necelých 6m, a také tam Honza objevil potopený strom. Montáže mám konečně zavezeny, dopínám vlasce a pouštím hlásiče. A v duchu doufám, že se co nejdříve nějaký ozve. Navážíme i Honzovi pruty se stejnou kombinací boilí k protějšímu břehu, do vzdálenosti zhruba kolem 160m. Konečně se dá říci, že máme chvíli času, tak usedáme do sedaček a rozděláváme si každý jedno zasloužené pivko. Asi po hodině a půl přichází Honzovi na Lososa nádherná první jízda. Hlásič se rozezpíval a ne a ne přestat, z navijáku se stále odmotávají metry vlasce. Honza se snažil co nejrychleji zareagovat na záběr a zapomněl na hrnek s kávou, kterou držel v ruce - div se s ní neopařil. Teď už drží prut ve svých rukou a na druhém konci prutu má protivníka, kterému se z vody ale vůbec nechce. Rozhodl se, že pojede rybu zdolávat z vody. Sedí ve člunu, já mu ještě podávám podběrák a on sám vyráží vstříc dobrodružství. Ze břehu pozoruji, jak spolu zápasí. Chvíli má navrch Honza a chvíli kapr. Asi po 15minutách přetahování je kapřík konečně v podběráku. Jsem zvědavý, co to bude za kapříka. Honza přiráží ke břehu a podává mi podběrák s rybou. Odhaduji jej na osm kilo. Vážíme kapra a ručička se zastavuje na devíti a půl kilech. Sice to není žádný obr, kvůli kterým jsme sem přijeli, ale i takováto ryba potěší.
Pomalu jsme dostavěli náš tábor. Do večera jsme ten den zdolali celkem devět ryb. Z toho čtyři na lososa a další na krmítko s dalamánkovým maxi boiliem.Velikost ryb se pohybovala od 56-84 cm. V deset večer záběry ustaly a až do šesti hodin ráno tam ležely naše montáže bez popotáhnutí. Honzovi montáže odjely, ale mě tam zůstali bez povšimnutí od prvního vyvezení. Všechny montáže jsou nově převezeny a u každé boje prokrmeno sekaným boiliem a partiklem. Přes den dostáváme spoustu záběrů, jak na Honzovi pruty na, kterých nastražuje lososa.Tak i dalamánek s krmítkem nezústává bez povšimnutí.Jen opět moje vyvezené pruty zústávají bez záběru. Ať jsem zkoušel cokoliv, tak kromě jednoho zdolaného šedesáti centimetrového kapříka nic jiného nezabralo. Během nedělního dne jsme zdolali patnáct kapru od 49-81 cm. Nedokázali jsme ulovit rybu nad deset kg. Nepochopil jsem, proč mě na mé straně protějšího břehu ryby odmítají přijímat mnou předkládané nástrahy.
Rozřešení záhady přišlo v pondělí ráno, kdy po protějším břehu začaly jezdit Tatry plné hlíny a kamení. Navezené hromady na břehu v délce asi 500m byly z minulého týdne. Takže jsem se už nedivil, že mi nepřicházeli záběry z míst, kde jsem měl vyvezené mé montáže. Vždyť celý týden tady sypali Tatry kamení. Hluk ze sypajícího se kamení vyžene rybu na 100 %. Jen nepochopím, že správce nás tady nechal lovit ryby. Okamžitě jsem odešel za správcem revíru a sdělil mu, že v tomto rámusu nebudou ryby a ani my. Přece jen jsme zaplatili nějakou tu tisícovku, tak si chceme zachytat v klidu. Dostali jsme nové místo, kousek od správcovy chatky. Do oběda jsme byli přestěhováni, měli jsme nově vytyčená místa, nakrmeno, během dvou hodin po zakrmení nám začaly brát kapři. Ale hlavně nás už nerušil hluk motorů a sypajícího se kamení. Nepochopím, proč nás nechal správce sednout si na místo, kde jezdí auto za autem. Sám je velký rybář a určitě by za zaplacené povolenky také chtěl klid a pohodu u vody. Možná je to tím, že jsme na této vodě poprvé, ale budeme doufat, že se nic takového při naší další návštěvě podruhé nestane.
Na tomto novém místě jsme umístili jednu tyčovou bojku asi 30metru od břehu na lavici, kde byla hloubka 5 metrů a svažovala se do 8 metrů. Masivně jsme zakrmili partyklem a boilím po celé délce lavice, která měla délku necelých 20 metrů. Tady jsme umístili 3 pruty, kde budeme používat krmítko a na háček maxi dalamánkové boilie. Další tři montáže jsme rozvezli do různých vzdáleností 120, 200, 350 metrů.Všude jsme nastražili lososa a do PVA punčochy granule společně s nakrájeným boiliem. Na tomto novém místě jsme během pondělí ulovili spoustu ryb, ale většina záběru nám přicházela od bojky umístěné na lavici vzdálené 30 metru od břehu. I na tomto místě se nám nepovedlo překročit hranici deseti kilogramů. Celkem za pondělí jsme vytáhli 23 ryb, ve velikostech45-81cm. V pondělí večer mi došly v obou hlásičích baterie, tak jsem to vyřešil tak, že do dvou plechovek od piva jsem dal kamínky a posadil je mezi svinger a prut. Ať kapr zabral do jízdy, nebo do padáku, vždy plechovka vypadla a kamínky v plechovce zarachotily a signalizovaly mi záběr.Na tomto místě nám přicházely záběry i přes noc, v pravidelných intervalech. V úterý ráno jsme v půl sedmé jeli k bojím prokrmit, aby měli kapříci co konzumovat. Tentokrát volíme taktiku masivního krmení u boje, kterou máme umístěnu na lavici 30 metru od břehu.Tento den tam budeme umístovat všechny naše montáže. Nastražujeme na tři pruty lososa a na další tři montáže krmítko s dalamánkem. Háček s rohlíkem vždy vmačkáváme do krmítkové směsy. Úterní ráno bylo opravdu jedinečné, nádherný východ slunce, překrásné jízdy od místních kapru. Vynikající snídaně a ještě k tomu všemu jsem načapal kamaráda Honzu, jak klečí u prutu. Ptám se ho, co dělá a on mi povídá, že se modlí, aby se nám podařilo překonat hranici deseti kilogramů.Měl jsem naštěstí v ruce foťák, fotil jsem si východ slunce. Tak jsem toho tichého blázna u těch prutu zvěčnil i pro Vás. Během dopoledne se začalo kazit slunečné počasí a zatáhlo se. V duchu jsme začli doufat, že začne pršet a probudí se žravost u větších kaprů. Asi kolem oběda na nás začali padat provazy deště. Díky změně počasí nám záběry začali chodit stále v kratších intervalech. Sice pršelo jako hrom, ale nám to díky těm nádherným jízdám bylo úplně jedno. Velké množství záběru nám chodila na krmítko s nastraženým dalamánkem. Sem tam se rozjela i montáž s lososem. V šestnáct hodin přišla na Honzův prut opravdu razantní jízda a pípák se rozezvučel souvislým tonem. Honza zasekl, ale ryba si stále brala vlasec z cívky. Po urputném boji jsem Honzovi podebral nádherného lysce. Ručička na váze nám ukázala po odečtení vážícího saku jedenáct kilogramů. Konečně jsme se dostali přes hranici deseti kg. Sice žádný gigant, ale stálo to za to, abychom si nalili panáčka dobré domácí slivovičky. Okamžitě jedeme dokrmit k boji, abychom ryby zastavili na delší dobu. Přehazujeme všechny montáže a čekáme kdy se nám zas nějaký kapřík ozve. V šestnáct čtyřicet pět tu mám na svém prutě nádhernou jízdu.Volám na Honzu ať si toho kapra zasekne. Zvedá prut a s citem zasekává, cívka se stále točí a ryba si bere desítky metrů. Je vidět, že tato ryba je těžší.Vyvíjí souvislí tah a pomalu si jezdí kam chce. Hlavou mlatí do dna a hledá nějakou vázku ve které by se mohla zbavit háčku. Po dvaceti minutovém přetahování se kapr nechal podebrat. Odnáším kapra na podložku a beru jeho míru.Naměřil jsem rovných devadesát centimetru.Ukládám kapra do vážící tašky a ručička se zastavuje na čtrnácti kilogramech. Konečně se nám podařilo ulovit jednoho z těch těžších kaprů. Nafotíme pár fotek a vracíme rybu zpět vodě. Pravidelně dokrmujeme u bojky. Do večera se nám daří ulovit ještě tři kapry nad deset kilogramů. Během úterního dne se nám podařilo ulovit dvacet osm kaprů, od 56-90cm. Všechny větší ryby nám zabraly na maxi dalamánek s příchutí ananas-franktfurtská klobása. Ve středu ráno nám přichází dva menší kapříci na rozloučenou. Nadešel čas našeho odjezdu. Kolem osmé začínáme vše balit a nakládat zpět do auta a vleku. Pár dní lovu nám uteklo jako voda. Zdolali jsme opravdu spoustu ryb. A maxi dalamánky se osvědčili. Také boilie od pana Vaclavíka slušně fungovalo. Již teď se oba těšíme na další výpravu na pískovnu Toušeň. Kdo si chce opravdu zarybařit a povodit si bojovné ryby, tak ať tuto vodu navštíví. Můžeme vřele doporučit.
Petrův zdar - Karel Stehlík - Kapřířízek
Průměrná známka: 1,78
Chlumecký Kráter
Nádherná rybařina v chlumeckém kráteru
Na předposlední prázdninový víkend jsme naplánovali výpravu na soukromý revír Chlumec II. vzdáleném cca 6 km od Ústí nad Labem v severních Čechách. Rozloha tohoto revíru je 11ha. Termín našeho odjezdu jsme stanovili na pátek 22.8. ve 14hod. Jedu já a moje dcerka Nikolka a Honza se svou dcerou Kamilkou. Podle informací z internetových stránek tohoto revíru je hloubka vody od 1,5m do 20m. Píší, že daná je voda slušně zarybněna a stáří revíru je 30 let. Zarezervoval jsem nám místa po telefonu.
Krmení a nástrahy použijeme od Václavíka ve velikostech 20 a všechny koule budou na masové bázi. Doufám, že 8kg bude pro nás dva, na těch pár dní stačit. Konečně je tady ten očekávaný pátek. Čekáme na příjezd kamaráda Honzy. Nikolka se nemůže dočkat, je to prý její poslední výprava a další, že bude až o jarních prázdninách. Ten můj malý rybář jde totiž v září do 1. třídy.
Konečně je tady Honza, naložíme nezbytné vybavení a již se řítíme vstříc našemu víkendovému dobrodružství na rybník Chlumec II. Dá se říci, že cesta nám utíká, bez větších problémů projíždíme ucpanou Prahou směr Ústí. Cesta nám trvá asi 2 hod a konečně máme před sebou ceduli soukromý revír Chlumec II. Přijíždíme k chatce, ve které se vydávají povolenky a je zde i občerstvení jak pro rybáře, tak i kolemjdoucí. Na první pohled je vidět a slyšet kladný přístup zdejších správců tohoto revíru. Ještě, že mě napadlo si objednat lovná místa dopředu, protože jinak by jsme si neměli kam sednout.
Sice je pravda, že na náš vkus je zde opravdu velké množství tichých bláznů. Jeví se nám to jako závody, prostě na tuto vodu je opravdu velký tlak rybářů. Kupujeme si povolenky a také si půjčíme pramičku, protože na naše lovné místo musíme veškerou bagáž odvozit. Na nošení by to bylo celkem daleko. Nakládáme dvě lodě plné rybářských nezbytností, převážíme je na naše loviště, kde strávíme těch pár dní našeho lovu na této vodě. Vykládáme věci z lodi. Já si beru na starost postavení našeho tábora. Honza si sedá do lodě a jede prozkoumat pomocí sonaru reliéf a hloubky dna. Po zjištění, že 6m od břehu je 3,5 m a po dalších 3m jste již na 9m hloubky, která potom rychle padá až do 18m, nám nastává dilema, do jaké hloubky umístit naše boje. Škoda, že nikde na stránkách tohoto revíru není nikde zmíněno, že je to zatopený povrchový lom.
Také by mohly být někde vypsané hloubky a lavice. Spousta rybářů, kteří na této vodě budou chytat poprvé se budou snažit lovit na hloubkách do 4m. Je pravda, že také nachytají, ale není to ono. Zdejší voda je křišťálově čistá plná slávkových polí a v noci se kolem břehů procházejí majestátní klepetáči.
Kapříci jsou tady zvyklí přijímat potravu většinou v hloubkách od 10 – 16 m, a to je opravdu nádhera dostat záběr z takové díry. Voda není jednoduchá díky slávkám, které uříznou cokoliv. ……… používat silnější ….. nebo pletenou šňůru, tak v několika případech vám to ulítne i při záseku. Dokonce se nám stalo, že jsme uřízli o dno i olověnku. Jedinou možností jak zabránit kontaktu našeho vlasce se slávkovými poli je na kmenový vlasec připevnit polystyrénový plovák ze štikového splávku. Dírou v plováku prostrčíte vlasec a potom si už klasicky připevníte montáž, kterou používáte. Díky plováku jde vlasec zhruba kolmo nahoru k hladině a po hladině k vám. Vypadá to drasticky, ale je to řešení jak zabránit ztrátám ryb buď přímo při záseku nebo při vlastním zdolávání.
Kapříci zde upřednostňují nástrahy na masové bázi. Samozřejmě, že i na kukuřičku nachytáte, ale koule jim šmakují lépe.
Tak už se vrátím k samotnému lovu na této kouzelné vodě plné ryb a nepředvídatelných překvapení.
Honza umísťuje jednu tyčovku pár metrů od břehu do hloubky 4m, další je H boje do 13 m. Zakrmíme směsí pelet, kukuřice a boilie. Celkem ke každé bojce zhruba rozhážeme kolem 3kg krmení. Rozděláváme stojany a pruty a postupně navážíme montáže k vytyčeným místům. Šponujeme vlasce, pouštíme hlásiče a těšíme se na první jízdu. Musíme postavit náš tábor dřív, než začne pršet. Obloha se zatahuje velkými těžkými mraky. Do půlnoci nám naše hlásiče stále mlčí. Zato z oblohy se s velkou intenzitou na nás valí proudy deště. Asi kolem půl jedné se Honzovi konečně přilepil swinger pod prut a hlásič se rozezvučel souvislým tónem. Po deseti minutách zdolávání mi Honza navádí prvního kapříka do podběráku. Celkem slušný šupík s váhou kolem 8kg. Pár fotek a rybu vracíme zpět do křišťálové vody. Jak jsem svítil baterkou do vody, tak jsem si všimnul, co je v blízkosti břehů klepetáčů. Nahazujeme montáž do stejného místa, Honza pomocí kobry dokrmuje pár kuliček boilie a konečně se nám daří dát spát naše drahé dcerušky.
Teprve teď v jednu ráno si konečně můžeme vychutnat klid a souznění s přírodou. Kolem břehů v pravidelných rozestupech svítí olejové lampy lovících rybářů. Na náš vkus je zde rybářů opravdu hodně. Jsou to takové malé závody. Tím, že jsou místa na lovení tak blízko sebe, tak jedna parta obírá tu druhou o záběry. Ale tak to třeba vidím jenom já. Pomalu usínáme v sedačkách. Záběr ne a ne přijít, za to déšť sílí a kapky padající v pravidelných intervalech na deštník nás ukolébávají . Konečně ve 4 ráno mě ze spánku vytrhává řev mého hlásiče. Přiskakuji k prutu, zasekávám a prut se mi ohýbá do nádherné křivky. Ryba si stále odmotává metry vlasce z navijáku. Konečně se mi daří rybu otočit a v tom tah ustává prut se rovná a já koukám co se stalo. Smotávám zbytek montáže a zjišťuji, že se mi o něco přeřízla olověnka. Tentokrát zvítězil místní horník.
Navazuji novou montáž, pod háčkem se houpe stejná koule s příchutí losos – oliheň a do punčochy ještě na prokrmení přidávám pár půlek boilie a pár pelet. Nahazuji do stejného místa, šponuji vlasec, pouštím hlásič a jdu si sednout a přemýšlet, co jsem udělal špatně. Můžu říct, že teď už je po spánku. Tato příhoda mě zcela probrala. Dávám vodu na ranní kávičku a společně s Honzou čekáme, co se bude dít dál. Konečně ustává déšť, hladinu pokrývá pára a v dáli se sem tam o hladinu pleskne kapří tělo. V mlze jsou vidět siluety rybářů na člunech, kteří zaváží montáže k bojím a je slyšet bubnování krmení o hladinu. V tom mě z tohoto příjemného snění vytrhuje Honzův hlásič. Kapřík si opravdu velkou rychlostí odmotává metry vlasce. Následuje zásek, proutek se mu ohýbá do překrásného oblouku a z cívky stále mizí metry vlasce. Konečně se kapřík umoudřil a nechává se přitáhnout ke břehu. U břehu předvádí ještě pár výpadů, ale tentokrát lovec vítězí. Nádherný šupík, ručička váhy ukázala necelých 11kg, pár fotek na památku a už kapřík plave ve svém mokrém domově.
Během sobotního rána nám přichází nádherné záběry, pravidelně dokrmujeme boiliem a peletami. Co se týče hmotnosti ulovených ryb, tak se většinou pohybují od 7 – 10 kg. V 11 hod. přichází Honzovi záběr na kukuřici, usedá společně s jeho dcerou Kamilou do loďky a jedou šupináče zdolávát z vody. Tato ryba se jeví z těch starších ročníku. Kapřík tahá loďku za sebou. Asi 20min se pokouší Honza rybu odlepit ode dna, v tom náhle olovo vylétá z vody, Honza nešetří slova a docela naštvaný míří ke břehu. V tomto případě byl lovec poražen šupinatým monstrem. Nastražuje novou nástrahu a montáž letí do stejného místa. Potě usedá do sedačky rozdělává si pivko a pokouší se rozdýchat ztrátu ryby Během sobotního dne jsme zdolali nádherné ryby, kolem pěti ryb jsme ztratily díky slávkovým polím.
Probouzíme se do nádherného nedělního rána, plní elánu a očekávání, co nám dnešní den přinese. Dokrmujeme u bojí, nastražujeme čerstvé koule a montáže nahazujeme zpět na vytyčená místa. Usedáme do sedaček a diskutujeme, jak přinutit k záběru starší ročníky. Honza nám k tomu vaří ranní kávičku, aby se nám lépe přemýšlelo. Ale je pravda, že někdy je lepší nespekulovat, vzít první kouli a hodit ji do vody. Ono to přijde samo. Co se týče montáží tak používáme průhledný monofil průměr 31, mušlové zátěže vlastní výroby, kterou kapříci nemají ještě okoukané, s gramáží 80g, návázcový materiál sufix s plastovým potahem a háčky …… . Během naší ranní siesty přichází opravdu razantní záběr. Cífka se točí velkou rychlostí. Honza přiskakuje k prutu, zasekává a proutek se mu ohnul, div se nezlomil. Zhruba po 15min přetahování, kdy měla chvíli navrch ryba a chvíli lovec se daří kapříka podebrat. Nádherně stavěný šupináč vklouzl do sítky podběráku. Váha ukázala 14,5 kg. Pár fotek na památku a kapříka pouštíme zpět do jeho domova. Do oběda nám rybky dávají čas si odpočinout a věnovat se našim ratolestem, pozorovat okolní krajinu a zajít si ke správci revíru na vynikající zvěřinový guláš. Je škoda, že čas na rybách tak rychle utíká, jen do nedělního večera jsme zdolali ještě celkem 10 kapříků do 80cm.
Přes noc nám záběry přicházeli po 1,5 hod, nádherně stavěné ryby plné síly nám připravovaly krásné zážitky při zdolávání při svitu měsíce. Noc jsme prochytali, nedá se říct, že prospali. Sotva se člověk uvelebil ve spacáku, tak se ozval překrásný tón pípáku. Určité to každý z vás zapálených znáte. Jen škoda, že musíme v 6 hod ráno začít balit a díky povinnostem vyrazit k domovu. Můžu říct, říct že tato voda ukrývá opravdu nádherné ryby a připraví každému z vás, který se rozhodne tento revír navštívit, nevšední zážitky. Tímto chci poděkovat správcům za jejich ochotu a to, jak se o tuto vodu starají. Určitě jsme na Chlumci II. nebyli naposledy.
Petrův Zdar -Karel Stehlík - Kapřířízek
PS: jen jedna výtka k této vodě, aby majitelé zvážili počet lovných míst.Jinou závadu při lovu na tomto kráteru jsme nenašli.
Průměrná známka: 2,00
GRUNTY - 2008
Grunty – Velká nástraha = velká šance na trofejní rybu
Poslední rybářskou výpravu po soukromých revírech v letošním roce jsme naplánovali na první víkend v říjnu a zvolili jsme revír Grunty u Brna. Velikost tohoto revíru je 7 hektarů.
Členy této výpravy budou Martin, přezdívaný Mafi, který je z Příbrami a Martin řečený Marťas z Ledče nad Sázavou který sebou vezme svého synovce Lukáše. Lukáš je mladá generace, nás, tichých bláznů, kterému se budeme společně snažit předat svoje zkušenosti a znalosti. A samozřejmě má maličkost.
Na této výpravě chci vyzkoušet velké koule průměr 30, s příchutí 3XL a C4 Oktopus od Karla Nikla z Kolína. Takto velký průměr koulí jsem zvolil kvůli eliminování záběrů od menších kaprů, které by asi spousty konzumentů uvítalo, ale méně nás sportovních rybářů potěšilo. Vezmeme s sebou také nějaké pelety průměr 30 s příchutí Halibut, na které se dá na této vodě ulovit jeseter. Partikl nebudeme brat vůbec. O záběry menších ryb se klidně necháme připravit.
Jediné co vezmu místo partiklu budou nakládané kousky jedlých kaštanů s příchutí chobotnice játra. Také vlastní specialita.
Mám s sebou připravené vymyšlené kamufláže olov. Olova jsem obarvil v práškové barvě a následně v suché hlíně, po vhození do vody se pokryje vrstvou hlíny a tím zcela určitě splyne se dnem. Samozřejmě musí být dno, na kterém budete lovit bahnité - jinak by to nemělo žádný význam.
Teď už se vrátím k naší výpravě. Čtrnáct dní uteklo jako voda a byl tady konečně tak dlouho očekávaný den našeho odjezdu za moravskými šupináči. Je šest hodin ráno a já čekám před domem, až přijede Martin a Lukáš z Ledče. Kluci přijíždí včas, všechny mé věci nakládáme do auta a podle mě se do přeplněného Fordu už nedá nic nacpat. Usedáme do auta a vyrážíme vstříc rybářskému dobrodružství.
Jedeme směr Žďár nad Sázavou, kde má Martin chatu a potřebuje si s sebou prý vzít ještě nějaké nezbytné věci na naši výpravu. V duchu si říkám, že nemá šanci do auta cokoli nacpat. Naštěstí je to jen hlásič a sada kuchyňského nádobí.
Konečně se řítíme po naší překrásně rovné dálnici směr Brno. Zhruba po hodinovém stání v koloně sjíždíme z dálnice směr Brno – Slatina. Projíždíme Ponětovicemi a odbočujeme na polní cestu. Asi po půl km přejíždíme koleje a konečně v dáli vidíme hráz rybníka a chatku, ve které je občerstvení, a kde se vydávají povolenky. U chaty zjišťujeme, že paní, která vydává povolenky odjela, ale za chvíli se vrátí. To nám zas tak moc nevadí, alespoň máme chvíli času se projít po hrázi a zeptat se dalších rybářů, jak jdou ryby.
Ze slov, které jsme slyšeli od více part, které jsou tady již delší dobu, vyznělo, že záběry ryb jsou opravdu slabé a přicházejí buď od menších kaprů, nebo že sem tam zabere jeseter. I přesto zjištění, že ryby nejdou, se naše nadšení a touha pokořit tento revír nijak nezměnila. Asi po 10 minutách čekání dorazí další účastník naší výpravy, Mafi. Jeho první slova nejsou pozdrav, ale otázka „ už máte nahozíno ! ???
Po chvíli přijíždí i paní, která má na starost vydávání povolenek. Vše je konečně vyřízeno a teprve teď v 10:30 dorážíme na naše místa číslo 9 a 10. Konečně začíná naše výprava na této vodě.
Rozděláváme si naše stojany, připravujeme montáže a vyndáváme z auta smrtící koule od Nikla ve 30-tkových průměrech. Když kapr, tak na pořádnou kouli. Konec srandy, teď přijíždí na lodi Lukáš, který ji půjčil od správce. Montáže budeme zavážet od 3 – 15 metrů od protějšího břehu.
Mafi se usadil na místě číslo 9 a má vše nejrychleji připravené. Nakládá do lodě tyčovku a krmení a jede ji umístit 15 m od protějšího břehu. Na jeden prut nastražuje 30-tku Halibuta a na další koule 3XL a C4 Oktopus. Máte vidět, jakou rychlostí naváží své montáže, přikrmí trošku pelet a boilie, žádné velké krmné kampaně. Šponuje vlasce, pouští hlásiče a již se noří do svého kastlíku piva. Otevírá si první orosené, sedí v sedačce, popíjí a sní o tom, co mu na této výpravě zabere. I já a Marťas postupně navážíme naše montáže k protějšímu břehu, šponujeme vlasce, pouštíme hlásiče a v duchu se každý těšíme na první pořádnou jízdu. Na dva pruty jsme nastražili pod háček koule 3 XL , na další dva C 4 Oktopus a Lukášovy na dva poslední Halibutí peletu. Strašně rád by si ulovil pěkného jesetera.
Nanosili jsme si veškeré věci do karavanu, který patří k místu č.10 . Prostorný karavan skýtá parádní útočiště i při špatném počasí. A to se nám hodilo. Obloha byla zatažená, pršelo a foukal docela nepříjemný vítr. Během pátečního odpoledne se nic nedělo, neměly jsme jediné popotažení. Lenošili jsme v karavanu, popíjeli jsme kávu a grog a čekali až se nám rozezvučí nějaký příposlech. Konečně v 17 od se rozkřičel Martinův pípák. Marťasovy trvalo zhruba 2 min než se obul a jako střela vypálil z karavanu, div si nezlomil nohu. Celou dobu než Marťan uchopil prut a razantně zasekl, pípák ječel a swinger byl přilepen pod prutem. Drží prut v rukou, ten je prohnutý jako luk, z cívky se mu odvíjí vlasec i přes utaženou brzdu. Vůbec mu nevadí, že prší jako hrom. Je šťastný, že na konci vlasce má rybího protivníka.
Po necelých deseti minutách nelítostného souboje mu podebírám šupíka. Váha nám ukázala 11,5 kg a naměřili jsme 83 cm. Pár fotek na památku a ryba bez újmy odplouvá zpět do hlubin. Tak první ryba by byla.
Navážíme montáž zpět do stejného místa. Vařím nám kávičku a čekáme co se bude dít dál. Do večera máme 4 záběry, všechny chodí do padáku a my nejsme je schopni proměnit. Ani sousední rybáři nemají záběry a kromě vytažených pár cejnů jsou také bez záběru. Mafi se rozhodl, že když mu neberou ryby, přes den počká si ne ně přes noc . a to tím způsobem, že si dlouhé chvíle mezi záběry zpříjemní vyluxováním svého kastlíku píva a v případě ranních mrazíků doplněním tekutin, pocházejících z nejmenováného města z jižních čech. Takto vydržel čekat na záběr do čtyř hodin ráno. Nebyl sám, kdo si takto krátil chvilky i rybáři od vedlejších part toho měli víc vypito, než nachytáno. Do sobotního rána nám ani Mafimu nic nezabralo, naštěstí aspoň přestalo pršet a obloha se vyčasila. Převozili jsme montáže a nastražili čerstvé nástrahy. Uvařili jsme si na snídani kávičku, k tomu Marťas vytáhl domácí bábovku. Lukáš ani nestačil dokousat bábovku – přilepil se mu swinger pod prut, rozezvučel se mu hlásič – spěchá ještě s plnou pusou k prutům. Následuje zásek, prut se mu ohýbá, cívka točí a mlaďas si zdolává svou rybu. Po pár minutách přetahování mi navádí rybu nad podběrák. Pár fotek na památku a 8kg šupík je zpět ve svém domově.
Lukáš si sám naváží montáž na stejné místo, ale nejen sobě, v rámci našeho rybářského školení dostává instrulce o reliéfu dna a hloubce , a tím pádem je dokonale proškolen pro zavážení montáží pro celý následující lovný den. na základě našeho proškolení rozhazuje na našich lovných místech na provnadění pár kuliček boilie a pár pelet. Přijíždí s loďkou ke břehu a jde si v klidu dojíst snídani. V devět hod. konečně vstal Mafi. Vypadal jak pomačkaná košile, to se ani nedivím, po tom včerejším očekávání vytouženého záběru od jesetera. Nabídl jsem se mu, že mu uvařím jeho noční nápoj . Odmítl ho, prý jestli mu raději neuvaříme kávu.
Do oběda jsme zdolali pět menších kapříku s váhou do 9 kg, dvě větší ryby nám spadly. I když Lukáš pravidelně převážel, precizně pokládal montáže na dno a přesně přikrmoval, tak se záběry to nebyla žádná sláva.
Parta, co byla vedle nás lapala dorostence na kukuřičku, je pravda, že měli každou chvíli nějaký záběr, ale my jsme kvůli těmto ročníkům nepřijeli. Odpoledne uteklo jak voda v řece a ani jediný záběr. Až v 17:15 Mafimu pískl pravý hlásič, tři minuty bylo ticho a z ničeho nic se mu přilepil swinger pod prut a hlásič se mi rozezvučel souvislým tónem. Nejrychleji z nás zareagoval benjamínek naší výpravy Lukáš. Zásek seděl a najednou v dáli vyskočilo tmavé dlouhé tělo. Lukáš předal prut Mafimu a on si konečně po pěti letech, kdy má políčeno na jesetera, jednoho zdolává na svém prutě. Po 5 min. mu podebírám nádherného jesetera sibiřského. Mafi je šťastný, že se mu konečně podařilo zdolat takového pašáka. Naměřili jsme 105 cm, pár fotek na památku a ruský bohatýr mizí v hlubinách. Nastražuje nového Halibuta a montáž zaváží na stejné místo k protějšímu břehu. Přihazuje kolem montáže pár pelet na provnadění.
Do večera se nic neděje, tak si jdeme ve 21 hod. lehnout. Doufáme, že nám přijde nějaký záběr nad ránem. Ve 23:15 mě ze spánku vytrhává řev mého příposlechu. Soukám se ze zahřátého spacáku, nazouvám pantofle a jen tak v tričku a teplákách a hlavně naboso vybíhám z karavanu. Beru prut do rukou, domotávám padák a přisekávám. Prut se mi prohnul, ale skoro žádný odpor. Rybu přitahuji ke břehu jako kdyby mi zabral nějaký cejn. Až 4m od břehu se konečně z cejna stává větší ryba. V tom vybíhá z karavanu Martin a ptá se, jestli chci rybu podebrat. Po 10 min. zápolení, při svitu čelovky, navádím rybu do podběráku. Ručička váhy ukázala něco málo přes 14 kg. Pořizuji pár nočních fotek na památku, kapříka pouštíme zpět. Nastražuji novou kouli a tentokrát nebudu zavážet, montáž jen odhodím. Šponuji vlasec a již se těším, jak opět zalezu do vyhřátého spacáku. Přes noc nám již nic nezabralo, kolem šesté jsme převozili montáže.
Usadili se do sedaček a čekali co se bude dít. Nádherné nedělní ráno. Sluníčko se prodíralo korunami stromů, které mají nádherné podzimní barvy. Z vody stoupal opar a v dáli u protějšího břehu se šplouchali kapříci. Je škoda, že další, tak pěkné ráno tady neuvidíme, protože kolem 14 hod. budeme muset odjet domů.
Pár minut před sedmou se Mafimu přilepil opravdu razantní silou swinger k prutu. Pípák se rozječel souvislým tonem. Mafi, ještě ospalý, se dere ze svého bivaku. Zasekává rybu v jízdě. Prut se mu ohýbá do maximálního oblouku. Z cívky mizí metry vlasce a tah ryby nepřestává. Pomalu, ale jistě se Mafimu rozklepala kolena a adrenalin začal dělat své. Mafík už tušil, že má na prutu svou životní rybu. Kapřík i lovec se spolu prali statečně, asi po 20min kapřík polevil a dal šanci lovci jej zdolat. Podebral jsem Mafimu nádherného lysce v absolutní kondici. Pokládám rybu na podložku, a až teprve teď mu došlo, co mu zabralo. Udělal jsem těm dvou pár společných fotek a krásku, které dál Mafi velkou pusu a poděkoval jí, pouští zpět do mokrého domova. Málem jsem zapomněl ručičku váhy, krásných 20,5 kg. Nastražuji novou 30-tku kouli s příchutí C4 Oktopus a Lukáš mu naváží montáž do stejného místa jak měl vyvezeno předtím . Do okolí na prokrmení přihazuje zhruba 10 půlek boilie.
Během dvou hodin Lukáš vytáhl na kousky vyvázaného jedlého kaštanu s příchutí Chobotnice – Játra pět ryb do 9kg. A mé a Martinovy hlásiče stále mlčí. Naděje umírá poslední.
Začínáme pomalu balit naše věci a ukládat je zpět do aut. Nastala nám ta nejhorší etapa naší krátké výpravy, balení a příprava na odjezd. V zápalu balení přichází Mafimu v 10:30 nádherný záběr, pípák kvílí a z cívky se velkou rychlostí odmotává vlasec. Nejrychleji zareagoval Lukáš. Přiskakuje k prutu, zasekává a tah ryby mu málem katapultoval prut z rukou. Naštěstí jsme včas zakročili a vše dobře dopadlo. Mafi si vzal od Lukáše svůj prut a zápasí opět s těžším kaprem. Po 15min. přetahování mu podebírám překrásného šupináče. Ukládáme ho do vážícího saku a po odečtení váhy saku nám ručička ukázala 19,6 kg. Mafi a Lukáš nevěří svým očím, co se jim podařilo společnými silami zdolat. Nafotil jsem jim památeční fotky a šupinku pouštíme zpět do mokrého domova. Opět - kapřík zabral na 30-tku
kouli C4 Oktopus. Do našeho odjezdu se nám daří ulovit ještě dva menší kapříky na kousky jedlého kaštanu. Ve 14 hod balíme pruty a stojany ukládáme do aut, a tím pro nás víkendová výprava končí. Jsem rád, že jsem nedal na řeči, že mají na této vodě dorasované ryby. Opak je pravdou a o tom Vás přesvědčí fotky ryb. Nádherné ryby plné síly, které připravili každému z nás nezapomenutelné zážitky. Příští rok se sem určitě vrátíme zase, potrápíme i další druhy ryb, které se na této vodě vyskytují.
Od rybářů jsme slyšeli, že voda skrývá opravdu velké množství trofejních ryb. Jak kaprů, jejichž váha bude nad hranicí 30 kg, tak i sumci, kteří jsou tu opravdu pořádní a ve velkém množství.
PS: tento revír jistojistě oplývá velkým potencionálem ryb, ale dle našeho zjištění mu chybí více míst, na která i Císařpán chodil pěšky .
Petrův Zdar, Karel Stehlík - Kapřířízek
Průměrná známka: 1,50
Pískovna Toušeň
Návrat na Pískovnu Toušeň
Další výpravu na tento revír jsme začali společně plánovat již na podzim s kamarádem Honzou, když jsme odjížděli v září z Toušně. Každý z vás, zapálených rybářů, moc dobře ví, že pokud se vám někde zalíbí, zústane něco v srdíčku. Budete se chtít zase vrátit na stejné místo a rozdat si to s ještě větším rybím protivníkem, který vám doposud nezabral.
Tak to bylo i s námi. Pokud rybář loví srdíčkem, tak rybaření je jeho láska na celý život a můžu vám říct, že já to tak cítím. Pro mě se stala rybařina celoživotní vášní, a pokud mi moje rodina daruje nějaký volný čas, tak ho samozřejmě trávím na rybách.
Podzim utekl jako voda, byl tady prosinec. Právě mi volal kamarád Honza, ať zavolám správci Toušně a zarezervuji nám místa na jarní výpravu. Co se týče mist, které budu chtít objednat na jaro, tak mám jasno. Budou to místa na platu 1 – 4.
Co se týče místa číslo jedna, tak směřuje do laguny, kde hloubka vody nepřesahuje 1,5 m. Doufám, že na jaře bude tato mělká voda o nějaký ten stupeň teplejší a kapři sem budou najíždět vyhřívat sedo teplejší vody.
Místa 2, 3, 4 jsou situovaná na hlubší vodu, hloubka se zde pohybuje od 6 do 8 m, dno je tak jedna souvislá deska. Jediná zajímavá lavice je na místě 3, nachází se 30 m od břehu je dlouhá 15m a široká 3m. Na lavici bez problémů dohodí každý.
Výpravu jsem naplánoval od 21.4. – 26.4. 2008. Zatím jsme na tuto výpravu byly tři - já, Honza a kamarád Standa, který bude benjamínek této výpravy. Doposud byl pouze zvyklý lovit na klasické nástrahy pomocí krmítka. Doufám, že se mu lov na boilie zalíbí , nebudu mu nic nutit, ať se rozhodne sám, jaký způsob lovu a nástrahy zvolí.
Další členy této výpravy jsem oslovil na netu. Je zima a člověk si volné chvíle krátí na stránkách Mrku. Pepino je rybářský ďábel z Velkých Hamrů, na Mrku ho najdete pod nikem Jitrnice. Dalším členem naší výpravy se stal Martin, který je z Přibrami. A tento rybářský pacient je na Mrku pod nikem Mafi. Jsem zvědavý, jak tahle sestava bude společně spolupracovat.
Co se týče nástrah a návnad, ty jsem si vzal na strarost já. Boilie zvolím koule od p. Václavíka, průměr 16 a 20 Losos – Sardinka a Mrtvola .Oba dva druhy jsou mrazenky.
Dalšího výrobce jsem zvolil p. Kučeru. Od něj jsem objednal koule průměr 20 Oliheň – Oliheň, Oliheň – Javor, Ultra Red Fisch Ananas NBA.
Další výrobce - CCMORE, velikost průměr 20, příchuť odisea. Také jsem chtěl vyzkoušet vychválené koule od polské firmy Ader carp. Koupil jsem si je v Brně na veletrhu rybaření. Dvě kg hotovek a 4 krabičky plovoucích.
Do PVA punčoch jsem koupil anglické minipeletky od firmy Golden Carp s Kutné Hory.. Příchutě jsem zvolil Patentka, GLM, CSL, Belachan, Halibut. Těchto peletek jsem koupil od každého druhu 2kg. Vše jsem smíchal dohoromady. Věřím že takto vytvořím neodolatelnou zbraň pro přilákání šupinatých kamarádů. Tuto směs peletek budu plnit do punčoch společně s boiliem, na které budeme lovit. Do punčochy postačí přidat 5kuliček boilie, dosypat peletkama a upevnit k háčku s vyvázaným boiliem.
Takto připravený komplet již můžete vyvézt kaprům přímo do kuchyně. Jedna punčocha stačí, aby upoutala zájem kapra. Nic jiného kolem montáže již nerozhazuji, máme to tak vyzkoušené. Většinou takto předloženou nástrahu pozře větší kapřík. Pokud do okolí nástrahy rozhodíte víc koulí nebo partiklu, začnou vám brát menší kusy, které jezdí v hejnu. Větší krmné místo najdou rychleji a nepustí k nástraze starší ročníky ryb, na které čekáte. Proto je lepší založit si krmné místo 100m od místa kde chytáte, a tam to můžete masívněji rozkrmit. Starší ročníky ryb sice přímo do krmení nepůjdou, ale budou se držet v jeho okolí.- k přinucení ryby k záběru plně postačí obsah punčochy a kulička boilie na vlasu. Už toho krmení nechám a vrátím se k naší samotné výprave.
Naštěstí zimní měsíce utíkaly jak voda v řece a blížil se náš termín odjezdu. Týden před naším plánovaným odjezdem mi volá Martin, že se staví na Toušni, obhlídnout, jestli ryby berou a také jestli by byla volná místa už od pátku 18. dubna. Naštěstí místa volná byla, tak je Martin objednal.
Náhle se mi přiblížil datum našeho odjezdu. Na tuto naši výpravu jsem nechal vykrmit sele, které bylo už týden v mrazáku. Volám Martinovi, že tak narychlo mi sele nikdo nevyudí. Marťas mi povídá, to nevadí, že pro něj přijede a vyudí ho. V sobotu ve dvanáct Martin dorazil. Naložil jsem mu sele, pár kilo mraženek od Václavíka a povídám mu: Za pět dní odjíždíme. Čas odjezdu jsme společně dohodli na dvanáctou hodinu v Čáslavi.
Teď mi teprve nastala ta příprava, abych nic nezapoměl A přitom kvůli místu v autě jsem si musel vzít jen základní věci, které budu potřebovat. Sice pojedeme tranzitem, ale povezeme s sebou pramici, vybaveni na ryby pro dva, další a další věci, a samozřejmě, Martin aby neměl na rybách žízeň, sud piva a komplet celé chlazení. Prostě hrůza , zabalil jsem si jen ty nejdůležitějsí věci. Konečně nadešel čtvrtek večer, a já jsem samou nervozitou nemohl spát. V hlavě se mi honily myšlenky, jestli kapři budou kousat, zda se tato výprava povede a co ulovíme. Naštěstí jsem usnul a byl tady pátek.
Ráno jsem ještě jednou zkontroloval věci, jestli mám opravdu všechno co budu potřebovat. Konečně je poledne a mě zvoní telefon, ve kterém je Mafi, a říká že je v Čáslavi. Nakládám si věci do tranzitu, a můžu vám říct, ze víc se do toho auta nevejde. Je tady opradu úplě vše - sud, člun, bedna od piva, když Mafi udil sele. Mafi má opravdu splávek, v bedýnce zbyly 4 pivka – sele mělo asi žízen. Ale to nic, už jsem zase odbočil. Konečně sedíme v autě a řítíme se směr Pískovna Toušeň.
Na pískovnu přijíždíme kolem půl druhé. Jdeme si koupit povolenky, a informuji se na aktivitu ryb. Když jsem slyšel z úst správce, pana Sýkory, že je to slabé, tak mi zamrazilo v zádech. Jenže já na řeči nedám, musím si to vyzkoušet sám. Mafiho zajímala jediná věc, ať se správcem dohodnu, jestli nám dovolí natáhnout elektriku k chlazení piva. Naštěstí mi to správce povolil a měli jste vidět tu spokojenost v Martinových očích.
Konečně jsme u vody a směřujeme k místu číslo 1, které je situováno do laguny. Vyndaváme loďku z auta a já okamžitě jedu obhlédnout vodu v laguně. Po krátkém projetí dané lokality je strategíe jasná. Je vidět velká aktivita ryb, ale až u protějšího břehu mezi ostrovy. Co se týče hloubky, tak je taky od 1 m do 1,5 m. To bude úplně stačit. Vracím se na břeh plný prvních dojmů z této výpravy a o všem informuji Mafiho.
Usedáme do sedaček, každý si otvíráme jedno vychlazené pivko a dolaďujeme strategii. Rozkládáme pomalu dvě tyčové bojky, jedna bude na pravo od krajního ostrova ve vzdálenosti kolem 200m. Tu moji umístím mezi ostrovy patnáct metrů od protějšího břehu.
Je jasné , že pokud mi zabere kapřík, tak pokaždé pro něj budu muset jet, protože průplavy mezi jednotlivými ostrovy jsou pouze 20m, ve vzdálenosti 210m. To mi nevadi, ale je tady vidět opravdu velká aktivita ryb.
Stojan mám postaven, na této výpravě budu testovat můj nový stojan Fox horizont. Osadil jsem ho hlásiči Fox micron mx2, připoslech jsem koupil od Flajzra dbx na 3 pruty. Jsem zvědavý, jak budou mezi sebou spolupracovat.
Proutky jsem si koupil mitchel univers dvoudíl z testovací křivkou 2,5lbs. Navážu si pomalu montáže. Kmenový vlasec používám devětadvacitku od colmicu. Poslední 1,5m použiji olověnku , olovo 100g průběžné, návazec délky kolem 40cm. Návazec naváži z průhledné šňůry 0,10 s nosností na 14,1kg Whiplasch crystal. Na jeden prut nastražím Mrtvolu průmer 20 a na druhý prut Oliheň - Javor Taktéž velikost 20. Připravím si dvě PVA punčochy, do kterých dám po 5 kuličkách a zbytek punčochy dosypu směsí peletek. Připevnim punčochy k háčkum a můžu jít konečně navážet.
Jeden prut vyvážím mezi ostrůvky deset metrů od druhé strany. Druhý, přes průběžné druhé olovo, budu vyvážet taktéž k druhé straně břehu. Ale za ostrov přes olovo do pravého úhlu. Asi si teď říkáte, co je to za blbost, ale tato montáž je plně funkční. Takto se dostanete na místa, kde to nejde klasickou montáží vyvézt. Popíši Vám, jak to provést. Dojedete na místo, kde potřebujete položit montáž, v mém případě za ostrov naproti mně. Montáž položíte a jedete až budete naproti svému stojanu, vyhodíte v tomto ohybu průběžne 80g olovo, které je na kmenovém vlasci a jedete kolmo ke břehu. Díky olovu, které je v ohybu, je možné došponovat vlasec na krev, i když je montáž za rohem. Tato montáž je plně funkční, i když jde ryba do jízdy nebo do padáku. Jen musíte vždy po záseku sednout do lodě a jet rybu zdolávat z lodě. Takto jste schopni se dostat na jakékoliv místo.
Navážíme také Mafiho montáže, na kterých se mu houpeMagická Oliheň - Oliheň od Kučery a na druhém návazci Losos - Sardinka od Václavíka. Montáže pokládám k jeho tyčovce, dorážím ke břehu a společně u kávičky čekáme, co se bude dít. Asi po 20 minutách náhle Mafimu pípl pravý pípák. Chvíli ticho a náhle se přilepil svinger k prutu a pípák se rozezvučel souvislým tónem. Martin nechtěl věřit, že přišel záběr tak brzo.
Následoval razantní zásek a v tom rána, jak s kanónu. Nevydržela Martinova pletenka. No nic další navázání a vyvezení na stejné místo. Tak a budeme čekat dál. Po hodině a půl přichází další záběr na Martinův prut, následuje zásek a ten konečně sedí.
Po pětiminutovém přetahování se kapřík mrská na podložce. Docela slušný 6-ti kg šupináč. Následuje pouštění s prosbou, ať pošle většího.
V tom přichází na můj prut, který jsem měl navezený za ostrovem, záběr. Písk..písk a následuje můj první zásek na této vodě. Zásek sedí, usedám do lodě a mířím vstříc mezi ostrovy. .Srdce mi tluče a já jsem zvědavý, co mám na prutu za kapříka, který je zatím někde za ostrovem. Po deseti minutovém přetahování mám kapříka v podběráku, odhaduji jej na deset kg. Jedu ke břehu, kde na mě již čeká Martin. Podávám mu podběrák s rybou, následuje vážení a ručička váhy se zastavila těsně pod hranicí 10 kg. Následuje pár rychlých fotek a kapřík už plave zpět v mokrém domově. Vyvážím prut na stejné místo. Do večera nám přichází tolik ryb, že v jednu ráno vytahujeme pruty, abychom se aspon trošku vyspali. Za páteční den jsme vytáhli asi 26 ryb od 5kg do 10kg.
Uléháme do spacáku a čekáme na půl šestou, kdy dorazí další účastník našeho zájezdu. Po půl šesté mě budí rachot burácejícího favoritu ,po chvíli se zjeví náš kamarád Pepíno. První jeho slova byly „nazdar vole, proč nechytáte“ říkám mu, tak si nahoď , ale to jsem mu neměl říkat. První hod a olovo se boří do písku na ostrově, vzdáleném 100m od našeho břehu. Prostě nádherný uvod, usedá do lodě a plave vstříc ostrovu vyprostit moji montáž. Vduchu si říkám, kéž by mu ujela loďka a on padl do vody. Prostě Jitrnice je Jitrnice. Naštěstí vše dopadlo dobře a Pepino se vrátil v pořádku na břeh.
Odcházím s ním ke správci pro povolenku. Po návratu od správce jsme si uvařili kávu, navezli pruty i Pepino si odkrojil kus laguny a společně u kávy a studeného rumu jsme přemýšleli, čím nás dnešní den překvapí. Záběry nám chodily, dá se říct, po hodině. Popíjeli jsme rum, zdolávali ryby, prostě nádherná výprava. Kolem jedné hodiny přichází Pepinovi nádherná jízda na Mrtvolu. Po 12minutovém přetahování, kdy chvíli měla navrch ryba a chvíli Pepino, jsem mu podebral nádherného lisce. Navážili jsme 13,5kg - opravdu slušná ryba. Proběhlo pár fotek, pusa na rozloučenou a kapr putoval zpět. Můžu říct, že punčochy naplněné pár kuličkami a dosypané peletkami s kapry opravdu dělaly divy. Sice jsme za sobotu vytáhli pouze další čtyři 10-ti kg ryby, ale těch do osmi, bylo kolem třiceti. Prostě nádherná sobota plná záběrů a zážitků ze zdolávání ryb.
Na noc jsme nastražili Tuti-Fruti od tandembaits, a šli odpočívat po vyčerpávajícím dnu. Nádherně jsme se prospali, za noc jsme neměli ani jeden potah. Prostě Tuti Fruti jsou koule na odpočívání.Nechci tyto koule hanit jen píši názor muj a mích přátel.
V neděli stáváme kolem šesté hodiny, převážíme naše montáže a nastražujeme na pruty konečně zas normální boilie. Dneska přijede po poledni zbytek naší výpravy - Honza a benjamínek Standa.
Standovi jsem hned první den na lavici na místě číslo 3 umístil tyčovku a zakrmil. Myslím si, že si na této hraně slušně zachytá. Nebudu ale předbíhat a počkám až dorazí a začne tady lovit. Do 12 hodin nám přichází 2 kapři kolem 11kg a 1 kapr 14kg. O těch menších se nebudu ani rozepisovat, přicházela nám jízda za jízdou. Kolem půl druhé přijel Honza a Standa. Měli jste je vidět, jakou rychlostí si rozdělávali pruty. Během půl hodiny měli oba již nahozeno a věnovali se točenému pivku. Marťas čekal s naražením sudu až bude naše výprava kompletní.
Standa dovezl králíka, tak jsem ho klukům uvařil na smetaně. Měli jste vidět, jak se oblizovali ,po jídle, pivko, prostě byli spokojeni, jak kojenec, když mu máma dá napít.
Náhle přichází první záběr Standovi na kapří řízek s příchutí losos-ananas. Následuje zásek a už vodí svou první rybu na této vodě. Ani Honza nezústává bez záběru. Společnými silami jsme za neděli zdolali kapry 6-14kg. Opravdu velké množství ryb se podívalo na břeh. Týden nám utíkal jako voda v řece. Pohoda klid a spoustu záběrů, vůbec nám nevadilo, že sem tam zapršelo a jílovité bláto jsme měli všude. Ryby se rozežrali takovým způsobem, že to nebyla už rybařina, ale otročina.Také se mi stali ,že mi přišel nádherný záběr z 300m vzdalenosti po deseti minutovem přetahování se mi do mého vlasce asi 120m od břehu zamotal pták roháč ,teprve ted mi nastolo opravdu parádní zdolávání.Na jednom konci kapr uprostřed zamotaný pták a nikomu se z vody nechce.Po dalším 8 minutovem přetahování mi roháč přetrhl vlasec ,ale vlasec na ,kterým byl kapr mu zustala zamotana na noze.Náhle vydíme jak ptáček mizí v modrých hlubinách.Kapr byl prostě silnější než pták,snažili jsme se tuto montáž dalším prutem zachitit ,ale bylo to již marné.I takove věci se mužou při rybařině stát ,život roháče končí v modrých hlubinách za pomocí šupinatého monstra. Byli chvíle, kdy do deseti minut po vyvezení, se nám rozjeli 4 kapříci najednou. Standa na své hraně také brousil jednoho kapříka za druhým.Ve čtvrtek ráno Standovi na hraně u jeho tyčovky přišel záběr, zasekl a následovalo divadlo .Měl vlasec zamotaný pod šroubem na povolování cívky a na prutu odhadem 9kg kapra. Kapr ho táhnul do vody a Standa ne a ne pustit prut. Místo aby vší silou táhnul rybu i za cenu utržení vlasce na břeh tak se nechal pomalu stahovat kaprem do pískovny.Kdybychom na poslední chvíli včas nepřiskočili a nepomohli mu vlasec vymotat tak Standa by asi zkončil v písklovně. Standa kapra v pohodě zdolal, moc nescházelo a byl mokrý tak jak kapřík, který se mrskal na podložce. Vážil rovných 13kg. Standův, zatím jeho největší kapr v životě. Museli jsme to samozřejmě oslavit, a oslavili jsme to asi moc, protože jsem nevybral zatáčku a převrhnul jsem gril s kuřaty. Stane se.Naštěstí mi nikdo smích kamaradu nenadaval to se muže stát uplně každému,rybařina je prostě náročný koníček plný překvapení a nezapomenutelných příhod.Ten den svítilo slunce, ale ryby braly, jako by měli žrát naposledy. Vyvaželi jsme pruty k ostrovum a zhruba do pul hodiny se prut rozjel.Intenzita záběru stoupala a mi jsme byli čím dál více utahaní z věčného vyvážení.Přicházeli záběry tesne po sobe od kapru14,12,11,13,5,14 proste neuveritelne ,váha mnou zdolaných ryb během hodiny a pul 65,5 kg bylo to neuvěřitelné .Zdolalo se 6 kaprů kolem 14kg, osm kaprů kolem 13kg, dvacetjedna kolem 10kg. A samozrějmě i menší, 80 procent zabralo na Mrtvolu od Václavíka. 10 procent na další koule a 10 procent vytahal Standa na rohlíkáče. I já jsem si zdolal opravdu pěkné ryby.Lov na bojlie se Standovi zalíbil ikdyž vím,že lov s krmítkem bude upřednostovat. Vím že na tuhle výpravu jen tak nezapomene zdolal si spoustu ryb ,pochopil zpusob lovu na boilie .Také zvladl si sám navážet montáže a zakrmovat si místa u tyčovek.Ikdyž jeho začátky na lodi nebyli buhvi jak ruzove.Standa si vyjel zakrmit a vesloval ne špičkou lodě proti vlnám ale zádí, asi 15minut jsme ho pozorovali jak zápasí zvlnama mohutne se snaží pádlovat ale stále stojí na místě .Doposud se nepohnul ani o metr,je vám asi jasné že kluci se na břehu popadali za břicho.Naštěstí po čtvrt hodině pochopil,že to takto nepujde a začal konečně veslovat tak jak se má,asi ho osvítil Svatý Petr který se na to už nemohl koukat. Každý z naší výpravy si slušně zachytal provedl nějakou tu lumpárnu a byl zpokojený z pruběhu celé výpravy.
Páteční ráno nám celé propršelo ,nechtělo se nám věřit ,že nám utekl týden lovu na této vodě takovým zpusubem.Týden je málo a čtrnáct dní moc ,příště pojedeme asi na deset dnu.Nastala ta nejhorší etapa rybařiny to zná každý z rybářu balení.Když jedete na ryby tak máte vše uhledně poskládané a hlavně čisté.Po týdením dešti a blátě ,který je samí jíl si asi dokážete každý představit jak muselo vypadat naše vybavení a samozřejmě i mi. Pomalu jsme vše zabalili i s vodou a blátem,které nám všude ulpělo.To je dobře aspon z toho budou i něco mít i naše drahé manželky.Naložili jsme vše do aut a nastala chvíle našeho loučení s nádherným revírem plným ryb.Díky kterému jsme každý znás naplněni nezapomenutelnými zážitky na ,které jen tak nezapomeneme. Na této výpravě jsme díky kvalitním nástrahám zdolali 7,5 metráku kaprů. Mrtvola jezdila takovým způsobem, že po pár dnech zavážení byli mrtvoly z nás. Tato voda je opravdu super zarybněna, všichni jsme byli spokojeni a naplánovali jsme si další výpravu na tuto vodu na 6 září. Děkujeme panu Václavíkovi za super kuličky, samozřejmě i dalším výrobcům, na které jsme lapali.Minipeletky jsou opravdu velmi dobrá zbran na přinucení kapra k záběru. A nezapomeňte, pokud si budete chtít odpočinout, tak si kupte Tuti Fruti od Tandem Baits. Ještě jsem zapoměl napsat ,že hlasiče fox bez problemu spolupracuji s priposlechem flajzar,stojan je stabilní a proutky Mitchel Univers pracuji spolehlivě ,i když to nejsou Sportexi.Klidně si je mužete koupit, za málo peněz hodně muziky.
Petrův Zdar - Karel Stehlík - Kapřířízek
Průměrná známka: 2,11