tesar.az.montaze@centrum.cz

Místo pro Vaše kontaktní údaje.

Výroba rohlíkového boilis

 

Rohlíkové boilie jsem si začal puvodně vyrábět pomocí klasických rybářských kleští na vymačkávání kuliček s pečiva.Co jse týče kvality a množství nikdy kvalita kuliček nebyla taková ,abych s nimi mohl být spokojen.Pečivo jsem vždy předem napařil v mikroténovém sáčku v microvlnce.Napařování v microvlnce je snadné a zvládne to opravdu každý.Dáte pečivo do sáčku a sáček bud zavážete a nebo stačí když jej zatočíte.Microvlnku mějte nastavenou na nejvyší výkon.Vložíte sáček s pečivem do microvlnky a zapneteji.Hned jak se nafoukne sáček a bude se z něj vyfukovat pára tak jej vyndejte.A mate napaříno .Ted je nutné pomocí kleští co nejrychleji vymačkat kuličky.Když budete ze začátku mačkat kuličky tak máte pečivo napařeno a teplé.Postupně pečivo chladne a kvlita kuliček se ztrácí. Ovšem pomocí kleští jsem nikdy nedocílil takových rohlíkáču jako,když si je koupíte v rybářské prodejně Vlastní výroba rohlíkového bolie je snadná ,vymačkané kuličky jsi navlečete na provázek.Nejlépe se k tomuto učelu hodí režná nit..Rohlíkové kuličky máte navlečeny jako korále a na té poslední jsi uděláte dvojitý uzel a zavázanou kuličku odstřihnete.Dbejte na to,aby konce provázku po odstřižení byli dlouhé pul centimetru.Také další rada nechejte rohlíkové kuličky po navlečení jeden den uschnout a až potom je zavazujte.Je to kvuli tomu ,aby provázek pod,který se podvléká háček nebyl volný.Když budete vázat mokré kuličky tak po uschnutí se provázek uvolní a padali by rohlíkáče s háčku.Při mačkání kuliček kleštěmi mě napadla myšlenka vyrobit si malí ruční lis s výměnými velikosti raznic.Věděl jsem ,že na trhu nic takového není ,tak jsem si sedl a takový přípravek jsem si narýsoval.Díky tomu,že mám opravdu šikovného otce tak ten muj sen co jsem měl zatím jen na papíře byl do týdne zrealizován.Mužu říct,že ted jsou kuličky i lepší než od výrobcu z obchodu.Stačí napařit pečivo vložit do formy utáhnout .Asi po pul minutě lze otevřít formu a kuličky jsou hotové. Takto lze kuličky lisovat z jakého koliv pečiva. Nic na tom není.
Petrův zdar - Karel Stehlík - Kapřířízek
 
 
 
Průměrná známka: 2,00

Rumovky

 

 RUMOVKY
 
 Co se týče výroby rumových koulí, tak je velice jednoduchá a nenákladná. Přípravu bez problémů zvládnete rovnou u vody. Připravíte si sklenici do které naskládáte libovolné bojlie a zalijete povrch rumem ( Hlavně používejte kvalitní značku, ať není rybám a potom i vám zle ). Rum který vám zbyde v láhvi budete muset zkonzumovat vy. Takto upravené koule opravdu z velkou oblibou kapříci přijímají. Minimální dobou, po kterou musí bojlíí být namočeno v rumu je 12 hodin.
Petrův Zdar -Karel Stehlík - Kapřířízek

Průměrná známka: 1,77

Kamouflage olova



 
   Prozradím vám výrobu klasických olov, které jsem obarvil práškovou barvou (Konacitem) a následně obalil v suché hlíně.
   Co se týče takto kamuflovaných olov, tak vlastně obarvování pomocí klasické práškové barvy bylo popsáno již mnohokrát, ale i přesto ve zkratce popíši :
 Odlitá olůvka se musí nahřát na teplotu 160˚C, aby se barva k olovům přilepila a roztavila. Jsou dvě možnosti jak toho docílit. Buď pomocí ruční pistole na plynovou bombičku, nebo mě napadlo si vyrobit takový přípravek do elektrického sporáku. Pomocí pistole olůvka, která držíte v kleštích nahřejete, až začne bělat ( chce to cvik a dostat do oka tu správnou teplotu) a potom ho obalíte v práškové barvě. Je nutností, aby prášková barva byla neustále nakypřená a nebyla stlačená. Dělalo by vám to problémy při obarvování. Pokud mělo olovo tu správnou teplotu, tak se barva na olovu bez problému roztavila.
   Teď musíte jednat rychle a ještě vřelé olovo s nevytvrdlou barvou hodit do plechovky ve které máte připravenou drcenou suchou hlínu. Ta se nalepí do barvy a po schladnutí perfektně drží. Nejlepší na obalení je suchý jíl. Tak to je jede způsob na obarvení olov.
 Teď vám popíši ten druhý pomocí přípravku v elektrické troubě. Výroba tohoto přípravku není složitá,k je to plech s hrazdou na které na háčky zavěsíte olovo.
 
 
 
   Zapnete si elektrickou troubu na 160˚C a necháte ji vyhřát na požadovanou teplotu. Na přípravek pomocí háčků upevníte potřebné množství olov. Přípravek vložíte na 30 minut do trouby a necháte olovo vyhřát na požadovanou teplotu 160˚C. Vyndáte přípravek s vyhřátými olovy a co nejrychleji je vymácháte v práškové barvě. Pokud je budete chtít ještě obalit v hlíně, tak co nejrychleji je oválíte v drcené suché hlíně. Ještě Vám popíši jak dobarvit ty klasická olůvka v troubě, aby vzhled a kvalita barvy byla 100 %.
   Přípravek jste vyjmuli z trouby a olova mají požadovanou teplotu. Co nejrychleji je oválíte v práškové barvě a obalené je pověsíte zpět na přípravek. Takto si připravíte všechny olova, které jste měli předehřáté.
   Zapnete troubu na 200˚C a necháte ji vyhřát. Vložíte do trouby přípravek s olovy a necháte zhruba 30 minut v troubě. Barva se nádherně rozteče, nebude spálená a olova budou 100%.
   Po 30 minutách vyndáte přípravek a olova necháte samovolně zchladnout. Nezachlazujte je, barva by ztratila na tvrdosti a loupala by se.
   Tak to je vše, takto máte malou domácí vypalovací pec. Ještě jsem zapomněl napsat, že při vypalování nedovírejte dvířka trouby, aby měli kudy unikat zplodiny a nenahromadily se v troubě. Jistota je jistota, stačí nechat 1 cm. škvíru.
Petrův Zdar - Karel Stehlík - Kapřířízek
 
 
  

Průměrná známka: 2,00

Komentář ke článku (0)

Chlumecký Kráter

 

Nádherná rybařina v chlumeckém kráteru
 
Na předposlední prázdninový víkend jsme naplánovali výpravu na soukromý revír Chlumec II. vzdáleném cca 6 km od Ústí nad Labem v severních Čechách. Rozloha tohoto revíru je 11ha. Termín našeho odjezdu jsme stanovili na pátek 22.8. ve 14hod. Jedu já a moje dcerka Nikolka a Honza se svou dcerou Kamilkou. Podle informací z internetových stránek tohoto revíru je hloubka vody od 1,5m do 20m. Píší, že daná je voda slušně zarybněna a stáří revíru je 30 let. Zarezervoval jsem nám místa po telefonu.
 
Krmení a nástrahy použijeme od Václavíka ve velikostech 20 a všechny koule budou na masové bázi. Doufám, že 8kg bude pro nás dva, na těch pár dní stačit. Konečně je tady ten očekávaný pátek. Čekáme na příjezd kamaráda Honzy. Nikolka se nemůže dočkat, je to prý její poslední výprava a další, že bude až o jarních prázdninách. Ten můj malý rybář jde totiž v září do 1. třídy.
 
Konečně je tady Honza, naložíme nezbytné vybavení a již se řítíme vstříc našemu víkendovému dobrodružství na rybník Chlumec II. Dá se říci, že cesta nám utíká, bez větších problémů projíždíme ucpanou Prahou směr Ústí. Cesta nám trvá asi 2 hod a konečně máme před sebou ceduli soukromý revír Chlumec II. Přijíždíme k chatce, ve které se vydávají povolenky a je zde i občerstvení jak pro rybáře, tak i kolemjdoucí. Na první pohled je vidět a slyšet kladný přístup zdejších správců tohoto revíru. Ještě, že mě napadlo si objednat lovná místa dopředu, protože jinak by jsme si neměli kam sednout.
 
Sice je pravda, že na náš vkus je zde opravdu velké množství tichých bláznů. Jeví se nám to jako závody, prostě na tuto vodu je opravdu velký tlak rybářů. Kupujeme si povolenky a také si půjčíme pramičku, protože na naše lovné místo musíme veškerou bagáž odvozit. Na nošení by to bylo celkem daleko. Nakládáme dvě lodě plné rybářských nezbytností, převážíme je na naše loviště, kde strávíme těch pár dní našeho lovu na této vodě. Vykládáme věci z lodi. Já si beru na starost postavení našeho tábora. Honza si sedá do lodě a jede prozkoumat pomocí sonaru reliéf a hloubky dna. Po zjištění, že 6m od břehu je 3,5 m a po dalších 3m jste již na 9m hloubky, která potom rychle padá až do 18m, nám nastává dilema, do jaké hloubky umístit naše boje. Škoda, že nikde na stránkách tohoto revíru není nikde zmíněno, že je to zatopený povrchový lom.
 
Také by mohly být někde vypsané hloubky a lavice. Spousta rybářů, kteří na této vodě budou chytat poprvé se budou snažit lovit na hloubkách do 4m. Je pravda, že také nachytají, ale není to ono. Zdejší voda je křišťálově čistá plná slávkových polí a v noci se kolem břehů procházejí majestátní klepetáči.
 
Kapříci jsou tady zvyklí přijímat potravu většinou v hloubkách od 10 – 16 m, a to je opravdu nádhera dostat záběr z takové díry. Voda není jednoduchá díky slávkám, které uříznou cokoliv. ……… používat silnější ….. nebo pletenou šňůru, tak v několika případech vám to ulítne i při záseku. Dokonce se nám stalo, že jsme uřízli o dno i olověnku. Jedinou možností jak zabránit kontaktu našeho vlasce se slávkovými poli je na kmenový vlasec připevnit polystyrénový plovák ze štikového splávku. Dírou v plováku prostrčíte vlasec a potom si už klasicky připevníte montáž, kterou používáte. Díky plováku jde vlasec zhruba kolmo nahoru k hladině a po hladině k vám. Vypadá to drasticky, ale je to řešení jak zabránit ztrátám ryb buď přímo při záseku nebo při vlastním zdolávání.
 
Kapříci zde upřednostňují nástrahy na masové bázi. Samozřejmě, že i na kukuřičku nachytáte, ale koule jim šmakují lépe.
 
Tak už se vrátím k samotnému lovu na této kouzelné vodě plné ryb a nepředvídatelných překvapení.
Honza umísťuje jednu tyčovku pár metrů od břehu do hloubky 4m, další je H boje do 13 m. Zakrmíme směsí pelet, kukuřice a boilie. Celkem ke každé bojce zhruba rozhážeme kolem 3kg krmení. Rozděláváme stojany a pruty a postupně navážíme montáže k vytyčeným místům. Šponujeme vlasce, pouštíme hlásiče a těšíme se na první jízdu. Musíme postavit náš tábor dřív, než začne pršet. Obloha se zatahuje velkými těžkými mraky. Do půlnoci nám naše hlásiče stále mlčí. Zato z oblohy se s velkou intenzitou na nás valí proudy deště. Asi kolem půl jedné se Honzovi konečně přilepil swinger pod prut a hlásič se rozezvučel souvislým tónem. Po deseti minutách zdolávání mi Honza navádí prvního kapříka do podběráku. Celkem slušný šupík s váhou kolem 8kg. Pár fotek a rybu vracíme zpět do křišťálové vody. Jak jsem svítil baterkou do vody, tak jsem si všimnul, co je v blízkosti břehů klepetáčů. Nahazujeme montáž do stejného místa, Honza pomocí kobry dokrmuje pár kuliček boilie a konečně se nám daří dát spát naše drahé dcerušky.
 
Teprve teď v jednu ráno si konečně můžeme vychutnat klid a souznění s přírodou. Kolem břehů v pravidelných rozestupech svítí olejové lampy lovících rybářů. Na náš vkus je zde rybářů opravdu hodně. Jsou to takové malé závody. Tím, že jsou místa na lovení tak blízko sebe, tak jedna parta obírá tu druhou o záběry. Ale tak to třeba vidím jenom já. Pomalu usínáme v sedačkách. Záběr ne a ne přijít, za to déšť sílí a kapky padající v pravidelných intervalech na deštník nás ukolébávají . Konečně ve 4 ráno mě ze spánku vytrhává řev mého hlásiče. Přiskakuji k prutu, zasekávám a prut se mi ohýbá do nádherné křivky. Ryba si stále odmotává metry vlasce z navijáku. Konečně se mi daří rybu otočit a v tom tah ustává prut se rovná a já koukám co se stalo. Smotávám zbytek montáže a zjišťuji, že se mi o něco přeřízla olověnka. Tentokrát zvítězil místní horník.
Navazuji novou montáž, pod háčkem se houpe stejná koule s příchutí losos – oliheň a do punčochy ještě na prokrmení přidávám pár půlek boilie a pár pelet. Nahazuji do stejného místa, šponuji vlasec, pouštím hlásič a jdu si sednout a přemýšlet, co jsem udělal špatně. Můžu říct, že teď už je po spánku. Tato příhoda mě zcela probrala. Dávám vodu na ranní kávičku a společně s Honzou čekáme, co se bude dít dál. Konečně ustává déšť, hladinu pokrývá pára a v dáli se sem tam o hladinu pleskne kapří tělo. V mlze jsou vidět siluety rybářů na člunech, kteří zaváží montáže k bojím a je slyšet bubnování krmení o hladinu. V tom mě z tohoto příjemného snění vytrhuje Honzův hlásič. Kapřík si opravdu velkou rychlostí odmotává metry vlasce. Následuje zásek, proutek se mu ohýbá do překrásného oblouku a z cívky stále mizí metry vlasce. Konečně se kapřík umoudřil a nechává se přitáhnout ke břehu. U břehu předvádí ještě pár výpadů, ale tentokrát lovec vítězí. Nádherný šupík, ručička váhy ukázala necelých 11kg, pár fotek na památku a už kapřík plave ve svém mokrém domově.
 
Během sobotního rána nám přichází nádherné záběry, pravidelně dokrmujeme boiliem a peletami. Co se týče hmotnosti ulovených ryb, tak se většinou pohybují od 7 – 10 kg. V 11 hod. přichází Honzovi záběr na kukuřici, usedá společně s jeho dcerou Kamilou do loďky a jedou šupináče zdolávát z vody. Tato ryba se jeví z těch starších ročníku. Kapřík tahá loďku za sebou. Asi 20min se pokouší Honza rybu odlepit ode dna, v tom náhle olovo vylétá z vody, Honza nešetří slova a docela naštvaný míří ke břehu. V tomto případě byl lovec poražen šupinatým monstrem. Nastražuje novou nástrahu a montáž letí do stejného místa. Potě usedá do sedačky rozdělává si pivko a pokouší se rozdýchat ztrátu ryby Během sobotního dne jsme zdolali nádherné ryby, kolem pěti ryb jsme ztratily díky slávkovým polím.
 
 
Probouzíme se do nádherného nedělního rána, plní elánu a očekávání, co nám dnešní den přinese. Dokrmujeme u bojí, nastražujeme čerstvé koule a montáže nahazujeme zpět na vytyčená místa. Usedáme do sedaček a diskutujeme, jak přinutit k záběru starší ročníky. Honza nám k tomu vaří ranní kávičku, aby se nám lépe přemýšlelo. Ale je pravda, že někdy je lepší nespekulovat, vzít první kouli a hodit ji do vody. Ono to přijde samo. Co se týče montáží tak používáme průhledný monofil průměr 31, mušlové zátěže vlastní výroby, kterou kapříci nemají ještě okoukané, s gramáží 80g, návázcový materiál sufix s plastovým potahem a háčky …… . Během naší ranní siesty přichází opravdu razantní záběr. Cífka se točí velkou rychlostí. Honza přiskakuje k prutu, zasekává a proutek se mu ohnul, div se nezlomil. Zhruba po 15min přetahování, kdy měla chvíli navrch ryba a chvíli lovec se daří kapříka podebrat. Nádherně stavěný šupináč vklouzl do sítky podběráku. Váha ukázala 14,5 kg. Pár fotek na památku a kapříka pouštíme zpět do jeho domova. Do oběda nám rybky dávají čas si odpočinout a věnovat se našim ratolestem, pozorovat okolní krajinu a zajít si ke správci revíru na vynikající zvěřinový guláš. Je škoda, že čas na rybách tak rychle utíká, jen do nedělního večera jsme zdolali ještě celkem 10 kapříků do 80cm.
Přes noc nám záběry přicházeli po 1,5 hod, nádherně stavěné ryby plné síly nám připravovaly krásné zážitky při zdolávání při svitu měsíce. Noc jsme prochytali, nedá se říct, že prospali. Sotva se člověk uvelebil ve spacáku, tak se ozval překrásný tón pípáku. Určité to každý z vás zapálených znáte. Jen škoda, že musíme v 6 hod ráno začít balit a díky povinnostem vyrazit k domovu. Můžu říct, říct že tato voda ukrývá opravdu nádherné ryby a připraví každému z vás, který se rozhodne tento revír navštívit, nevšední zážitky. Tímto chci poděkovat správcům za jejich ochotu a to, jak se o tuto vodu starají. Určitě jsme na Chlumci II. nebyli naposledy.
 
Petrův Zdar -Karel Stehlík - Kapřířízek
 
PS: jen jedna výtka k této vodě, aby majitelé zvážili počet lovných míst.Jinou závadu při lovu na tomto kráteru jsme nenašli.
 
Průměrná známka: 2,00

GRUNTY - 2008






 

Grunty – Velká nástraha = velká šance na trofejní rybu
 
Poslední rybářskou výpravu po soukromých revírech v letošním roce jsme naplánovali na první víkend v říjnu a zvolili jsme revír Grunty u Brna. Velikost tohoto revíru je 7 hektarů.
Členy této výpravy budou Martin, přezdívaný Mafi, který je z Příbrami a Martin řečený Marťas  z Ledče nad Sázavou který sebou vezme  svého synovce Lukáše. Lukáš je mladá generace, nás, tichých bláznů, kterému se budeme společně snažit předat svoje zkušenosti a znalosti.  A samozřejmě má maličkost.
 
Na této výpravě chci vyzkoušet velké koule průměr 30, s příchutí 3XL a C4 Oktopus od Karla Nikla z Kolína. Takto velký průměr koulí jsem zvolil kvůli eliminování záběrů od menších kaprů, které by asi spousty konzumentů uvítalo, ale méně nás sportovních rybářů potěšilo. Vezmeme s sebou také nějaké pelety průměr 30 s příchutí Halibut, na které se dá na této vodě ulovit jeseter. Partikl nebudeme brat vůbec. O záběry menších ryb se klidně necháme připravit. 
Jediné co vezmu místo partiklu budou nakládané kousky jedlých kaštanů s příchutí chobotnice játra. Také vlastní specialita.
Mám s sebou připravené vymyšlené kamufláže olov. Olova jsem obarvil v práškové barvě a následně v suché hlíně, po vhození do vody se pokryje vrstvou hlíny a tím zcela určitě splyne se dnem. Samozřejmě musí být dno, na kterém budete lovit bahnité - jinak by to nemělo žádný význam.
 
Teď už se vrátím k naší výpravě. Čtrnáct dní uteklo jako voda a byl tady konečně tak dlouho očekávaný den našeho odjezdu za moravskými šupináči. Je šest hodin ráno a já čekám před domem, až přijede Martin a Lukáš z Ledče. Kluci přijíždí včas, všechny mé věci nakládáme do auta a podle mě se do přeplněného Fordu už nedá nic nacpat. Usedáme do auta a vyrážíme vstříc rybářskému dobrodružství.
 
Jedeme směr Žďár nad Sázavou, kde má Martin chatu a potřebuje si s sebou prý vzít ještě nějaké nezbytné věci na naši výpravu. V duchu si říkám, že nemá šanci do auta cokoli nacpat. Naštěstí je to jen hlásič a sada kuchyňského nádobí.
Konečně se řítíme po naší překrásně rovné dálnici směr Brno. Zhruba po hodinovém stání v koloně sjíždíme z dálnice směr Brno – Slatina. Projíždíme Ponětovicemi a odbočujeme na polní cestu. Asi po půl km přejíždíme koleje a konečně v dáli vidíme hráz rybníka a chatku, ve které je občerstvení, a kde se vydávají povolenky. U chaty zjišťujeme, že paní, která vydává povolenky odjela, ale za chvíli se vrátí. To nám zas tak moc nevadí, alespoň máme chvíli času se projít po hrázi a zeptat se dalších rybářů, jak jdou ryby.
 
Ze slov, které jsme slyšeli od více part, které jsou tady již delší dobu, vyznělo, že záběry ryb jsou opravdu slabé a přicházejí buď od menších kaprů, nebo že sem tam zabere jeseter. I přesto zjištění, že ryby nejdou, se naše nadšení a touha pokořit tento revír nijak nezměnila. Asi po 10 minutách čekání dorazí další  účastník naší výpravy, Mafi. Jeho první slova nejsou pozdrav, ale otázka „ už máte nahozíno ! ???
 
Po chvíli přijíždí i paní, která má na starost vydávání povolenek. Vše je konečně vyřízeno a teprve teď v 10:30 dorážíme na naše místa číslo 9 a 10. Konečně začíná naše výprava na této vodě.
Rozděláváme si naše stojany, připravujeme montáže a vyndáváme z auta smrtící koule od Nikla ve 30-tkových průměrech. Když kapr, tak na pořádnou kouli. Konec srandy, teď přijíždí na lodi Lukáš, který ji půjčil od správce. Montáže budeme zavážet od 3 – 15 metrů od protějšího břehu.
 
Mafi se usadil na místě číslo 9 a má vše nejrychleji připravené. Nakládá do lodě tyčovku a krmení a jede ji umístit 15 m od protějšího břehu. Na jeden prut nastražuje 30-tku Halibuta a na další koule 3XL a C4 Oktopus. Máte vidět, jakou rychlostí naváží své montáže, přikrmí trošku pelet a boilie,  žádné velké krmné kampaně. Šponuje vlasce, pouští hlásiče a již se noří do svého kastlíku piva. Otevírá si první orosené, sedí v sedačce, popíjí a sní o tom, co mu na této výpravě zabere. I já a Marťas postupně navážíme naše montáže k protějšímu břehu, šponujeme vlasce, pouštíme hlásiče a v duchu se každý těšíme na první pořádnou jízdu. Na dva pruty jsme nastražili pod háček koule 3 XL , na další dva C 4 Oktopus a Lukášovy na dva poslední Halibutí peletu. Strašně rád by si ulovil pěkného jesetera.
 
Nanosili jsme si veškeré věci do karavanu, který patří k místu č.10 . Prostorný karavan skýtá parádní útočiště i při špatném počasí. A to se nám hodilo. Obloha byla zatažená, pršelo a foukal docela nepříjemný vítr. Během pátečního odpoledne se nic nedělo, neměly jsme jediné popotažení. Lenošili jsme v karavanu, popíjeli jsme kávu a grog a čekali až se nám rozezvučí nějaký příposlech. Konečně v 17 od se rozkřičel Martinův pípák. Marťasovy trvalo zhruba 2 min než se obul a jako střela vypálil z karavanu, div si nezlomil nohu. Celou dobu než Marťan uchopil prut a razantně zasekl, pípák ječel a swinger byl přilepen pod prutem. Drží prut v rukou, ten je prohnutý jako luk, z cívky se mu odvíjí vlasec i přes utaženou brzdu. Vůbec mu nevadí, že prší jako hrom. Je šťastný, že na konci vlasce má rybího protivníka.
 
 
Po necelých deseti minutách nelítostného souboje mu podebírám šupíka. Váha nám ukázala 11,5 kg a naměřili jsme 83 cm. Pár fotek na památku a ryba bez újmy odplouvá zpět do hlubin. Tak první ryba by byla.
Navážíme montáž zpět do stejného místa. Vařím nám kávičku a čekáme co se bude dít dál. Do večera máme 4 záběry, všechny chodí do padáku a my nejsme je schopni proměnit. Ani sousední rybáři nemají záběry a kromě vytažených pár cejnů jsou také bez záběru. Mafi se rozhodl, že když mu neberou ryby, přes den počká si ne ně přes noc . a to tím způsobem, že si dlouhé chvíle mezi záběry zpříjemní vyluxováním svého kastlíku píva a v případě ranních mrazíků doplněním tekutin, pocházejících z nejmenováného města z jižních čech. Takto vydržel čekat na záběr do čtyř hodin ráno. Nebyl sám, kdo si takto krátil chvilky i rybáři od vedlejších part toho měli víc vypito, než nachytáno. Do sobotního rána nám ani Mafimu  nic nezabralo, naštěstí aspoň přestalo pršet a obloha se vyčasila. Převozili jsme montáže a nastražili čerstvé nástrahy. Uvařili jsme si na snídani kávičku, k tomu Marťas vytáhl domácí bábovku. Lukáš ani nestačil dokousat bábovku – přilepil se mu swinger pod prut, rozezvučel se mu hlásič – spěchá ještě s plnou pusou k prutům. Následuje zásek, prut se mu ohýbá, cívka točí a mlaďas si zdolává svou rybu. Po pár minutách přetahování mi navádí rybu nad podběrák. Pár fotek na památku a 8kg šupík je zpět ve svém domově.
 
Lukáš si sám naváží montáž na stejné místo, ale nejen sobě, v rámci našeho rybářského školení dostává  instrulce o reliéfu dna a hloubce , a tím pádem je dokonale proškolen pro zavážení montáží pro celý následující lovný den. na základě našeho proškolení  rozhazuje na našich lovných místech na  provnadění pár kuliček boilie a pár pelet. Přijíždí s loďkou ke břehu a jde si v klidu dojíst snídani. V devět hod. konečně vstal Mafi. Vypadal jak pomačkaná košile, to se ani nedivím, po tom včerejším očekávání vytouženého záběru od jesetera. Nabídl jsem se mu, že mu uvařím jeho noční nápoj . Odmítl ho, prý jestli mu raději neuvaříme kávu. 
 
Do oběda jsme zdolali pět menších kapříku s váhou do 9 kg, dvě větší ryby nám spadly. I když Lukáš pravidelně převážel,  precizně pokládal montáže na dno a přesně přikrmoval, tak se  záběry to nebyla žádná sláva.
Parta, co byla vedle nás lapala dorostence na kukuřičku, je pravda, že měli každou chvíli nějaký záběr, ale my jsme kvůli těmto ročníkům nepřijeli. Odpoledne uteklo jak voda v řece a ani jediný záběr. Až v 17:15 Mafimu pískl pravý hlásič, tři minuty bylo ticho a z ničeho nic se mu přilepil swinger pod prut a hlásič se mi rozezvučel souvislým tónem. Nejrychleji z nás zareagoval benjamínek naší výpravy Lukáš. Zásek seděl a najednou v dáli vyskočilo tmavé dlouhé tělo. Lukáš předal prut Mafimu a on si konečně po pěti letech, kdy má políčeno na jesetera, jednoho zdolává na svém prutě. Po 5 min. mu podebírám nádherného jesetera sibiřského. Mafi je šťastný, že se mu konečně podařilo zdolat takového pašáka. Naměřili jsme 105 cm, pár fotek na památku a ruský bohatýr mizí v hlubinách. Nastražuje nového Halibuta a montáž zaváží na stejné místo k protějšímu břehu. Přihazuje kolem montáže pár pelet na provnadění.
 
Do večera se nic neděje, tak si jdeme ve 21 hod. lehnout. Doufáme, že nám přijde nějaký záběr nad ránem. Ve 23:15 mě ze spánku vytrhává řev mého příposlechu. Soukám se ze zahřátého spacáku, nazouvám pantofle a jen tak v tričku a teplákách a hlavně naboso vybíhám z karavanu. Beru prut do rukou, domotávám padák a přisekávám. Prut se mi prohnul, ale skoro žádný odpor. Rybu přitahuji ke břehu jako kdyby mi zabral nějaký cejn. Až 4m od břehu se konečně z cejna stává větší ryba. V tom vybíhá z karavanu Martin a ptá se, jestli chci rybu podebrat. Po 10 min. zápolení, při svitu čelovky, navádím rybu do podběráku. Ručička váhy ukázala něco málo přes 14 kg. Pořizuji pár nočních fotek na památku, kapříka pouštíme zpět. Nastražuji novou kouli a tentokrát nebudu zavážet, montáž jen odhodím. Šponuji vlasec a již se těším, jak opět zalezu do vyhřátého spacáku. Přes noc nám již nic nezabralo, kolem šesté jsme převozili montáže.
Usadili se do sedaček a čekali co se bude dít. Nádherné nedělní ráno. Sluníčko se prodíralo korunami stromů, které mají nádherné podzimní barvy. Z vody stoupal opar a v dáli u protějšího břehu se šplouchali kapříci. Je škoda, že další, tak pěkné ráno tady neuvidíme, protože kolem 14 hod. budeme muset odjet domů.
Pár minut před sedmou se Mafimu přilepil opravdu razantní silou swinger k prutu. Pípák se rozječel souvislým tonem. Mafi, ještě ospalý, se dere ze svého bivaku. Zasekává rybu v jízdě. Prut se mu ohýbá do maximálního oblouku. Z cívky mizí metry vlasce a tah ryby nepřestává. Pomalu, ale jistě se Mafimu rozklepala kolena a adrenalin začal dělat své. Mafík už tušil, že má na prutu svou životní rybu. Kapřík i lovec se spolu prali statečně, asi po 20min kapřík polevil a dal šanci lovci jej zdolat. Podebral jsem Mafimu nádherného lysce v absolutní kondici. Pokládám rybu na podložku, a až teprve teď mu došlo, co mu zabralo. Udělal jsem těm dvou pár společných fotek a krásku, které dál Mafi velkou pusu a poděkoval jí, pouští zpět do mokrého domova. Málem jsem zapomněl ručičku váhy, krásných 20,5 kg. Nastražuji novou 30-tku kouli s příchutí C4 Oktopus a Lukáš mu naváží montáž do stejného místa jak měl vyvezeno předtím . Do okolí na prokrmení přihazuje zhruba 10 půlek boilie.
 
Během dvou hodin Lukáš vytáhl na kousky vyvázaného jedlého kaštanu s příchutí Chobotnice – Játra pět ryb do 9kg. A mé a Martinovy hlásiče stále mlčí. Naděje umírá poslední.
Začínáme pomalu balit naše věci a ukládat je zpět do aut. Nastala nám ta nejhorší etapa naší krátké výpravy, balení a příprava na odjezd. V zápalu balení přichází Mafimu v 10:30 nádherný záběr, pípák kvílí a z cívky se velkou rychlostí odmotává vlasec. Nejrychleji zareagoval Lukáš. Přiskakuje k prutu, zasekává a tah ryby mu málem katapultoval prut z rukou. Naštěstí jsme včas zakročili a vše dobře dopadlo. Mafi si vzal od Lukáše svůj prut a zápasí opět s těžším kaprem. Po 15min. přetahování mu podebírám překrásného šupináče. Ukládáme ho do vážícího saku a po odečtení váhy saku nám ručička ukázala 19,6 kg. Mafi a Lukáš nevěří svým očím, co se jim podařilo společnými silami zdolat. Nafotil jsem jim památeční fotky a šupinku pouštíme zpět do mokrého domova. Opět - kapřík zabral na 30-tku   
 kouli C4 Oktopus. Do našeho odjezdu se nám daří ulovit ještě dva menší kapříky na kousky jedlého kaštanu. Ve 14 hod balíme pruty a stojany ukládáme do aut, a tím pro nás víkendová výprava končí. Jsem rád, že jsem nedal na řeči, že mají na této vodě dorasované ryby. Opak je pravdou a o tom Vás přesvědčí fotky ryb. Nádherné ryby plné síly, které připravili každému z nás nezapomenutelné zážitky. Příští rok se sem určitě vrátíme zase, potrápíme i další druhy ryb, které se na této vodě vyskytují.
 
Od rybářů jsme slyšeli, že voda skrývá opravdu velké množství trofejních ryb. Jak kaprů, jejichž váha bude nad hranicí 30 kg, tak i sumci, kteří jsou tu opravdu pořádní a ve velkém množství.
 
PS: tento revír jistojistě oplývá velkým potencionálem ryb, ale dle našeho zjištění mu chybí více míst, na která i Císařpán chodil pěšky .  
 
Petrův Zdar, Karel Stehlík - Kapřířízek
 

Průměrná známka: 1,50

Komentář ke článku (0)